Praha/Londýn - Nynější krize na Kavkaze, která rychle přerůstá v širší mezinárodní konflikt ne nepodobný tomu z časů studené války, opět ukázala, jak velká propast se rozevírá mezi Západem a Ruskem ohledně obrany tzv. národních zájmů na obou stranách.

V posledních několika týdnech ze strany ruských představitelů nespočetněkrát zaznělo, že západní vlády používají dvojí metr, když Rusko kritizují za jeho kroky, které se přitom podle Moskvy v ničem neliší od chování USA a jejich spojenců v Iráku či v Kosovu.

A jak potvrdil v pondělí zveřejněný průzkum ruské agentury VCIOM, nejde jen o ruské politiky - o nepřátelských postojích Západu vůči Rusku je přesvědčena i značná část obyčejných Rusů (téměř 50 procent).

Proč mezi oběma stranami panuje taková nedůvěra? A měli by si západní politici skutečně nejprve zamést před vlastním prahem, než začnou kritizovat ostatní za to, že se nechovají podle pravidel?

Čtěte také: Bush: Rusko se vpádem do Gruzie zostudilo před světem

Na dotazy tohoto druhu odpovídal dnes odpoledne v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz znalec poměrů Pavel Andrejev, zástupce šéfa londýnské kanceláře ruské tiskové agentury RIA Novosti, který v minulosti pracoval také pro ruské ministerstvo zahraničí a který se díky svým schopnostem vysvětlit a obhájit postoje Moskvy stal jedním z nejčastěji zvaných hostů v Londýně sídlících britských i mezinárodních médií (BBC, Al-Džazíra, Daily Telegraph ad.).

Odpovězeno: 26. 08. | 13:04Autor: expert

Otázka: Dobry den, proc bychom se meli michat do zalezitosti na Kavkaze, ktere jsou relativne daleko ze stredni Evropy?

Pavel Andrejev: Dobrá otázka! Kavkaz byl vždy velmi zranitelnou a nestabilní oblastí. Po rozpadu Sovětského svazu se to ještě zhoršilo, protože se nepodařilo definovat věrohodné hranice, jež by uspokojily kavkazské národy. Situaci ještě víc zhoršil vyhrocený nacionalismus. Uplynuly už téměř dvě dekády a tyto otázky se pořád nedaří řešit. Veškeré pokusy narážejí na starou rivalitu. Oblast je taktéž velice důležitá z geopolitickkého hlediska. Stejně jako Balkán dokáže tento region odříznour na jedné straně Rusko a na druhé Írán. Nezapomínejme take, že oblast je tranzitní cestou pro dodávky ropy z oblasti Kaspcikého moře, což jen podtrhuje důležitost zemí, skrz něž prochází ropovody a plynovody. I proto jsem přesvědčen, že způsob, jakým vnější svět do regionu dosud zasahoval, byl kontraproduktivní, protože s ohledem na výše řečené toto není oblast, kde se věci mohou řešit silou.

Odpovězeno: 26. 08. | 13:22Autor: Dave

Otázka: Chtel bych se zeptat, jak se da nazvat system, který je ted v Rusku. Demokracie to neni a hned tak nebude. Vláda kontroluje media, nepohodlni novinari jsou odstranovan.Nektera temata jsou tabu jako za bolševika. Je to vlada mafie a byvale KGB? Kolik lidi vlastne o Rusku a jeho smerovani rozhoduje?

Pavel Andrejev: Je jednoduché přisuzovat věcem nálepky, ale ty většinou neodrážejí celou komplexnost. Ruská zkušenost s "demokracií" v 90.letech byla zhruba takováto: na jedné straně velice málo sociálních jistot známých ze západní Evropy, na druhé nespoutaný zlodějský kapitalismus. Tisíce lidí zůstaly bez prostředků, zatímco hrstka lidí nabyla obrovské majetky. Politiku představovala špinavé triky a nefungující reformy. Proto se objevila potřeba obnovit řiditelnost či spravovatelnost země - jak politicky, tak ekonomicky. Tuto tendenci podporuje všemi směry až 80 procent obyvatel! Není to snad demokracie? Situace jistě není perfektní, potlačení anarchie z 90.let je zjevné například na kontrole televize. V 90.letech ji ovládali znesváření oligarchové, kteří ji využívali k vlastním mocenským cílům. Program jejich stanic to odrážel narozdíl od přání lidí. Dnes televize mnohem vice odráží, co si přejí lidé. Je take Pravda, že se lidé zajímají o politiku mnohem méně, což se v programu televise rovněž odráží. A ti, kdo stojí o politickou debatu, ji mohiu najít jinde - například v novinách, v rozhlase, na internetu. Jeden z britských představitelů, který situaci v Rusku dobře zná, se nedávno nechal slyšet, že "Moskva je tím nejživějším místem pro politické debaty na této planetě".

Odpovězeno: 26. 08. | 13:28Autor: karel

Otázka: dobry den, spis by me zajimalo, jak nebezpecne jsou podle vas skupiny extremistu, ktere v rusku jsou a do jake miry se da cekat narust jejich vlivu v budoucnu za soucasne (a zrejme vic a vic vyhrocene) situace smerem k zapadu. muzeme se dockat toho, ze rusko ovladne napr. holohlavy pomatenec?

Pavel Andrejev: V Rusku jsou extremisté všeho druhu, stejně jako v jiných zemích. Naše země během konfliktu v Čečensku mimořádně utrpěla islamistickým extremismem zahraničního původu. Nyní je situace už více pod kontrolou. Extremisté rozhodně nemají tak silnou voličskou základnu, aby představovali jakoukoli reálnou politickou sílu. Postoje některých západních zemí k Rusku ale radikální nacionalismus v zemi posilují, což není zdravé. Přesto to má daleko k vážné hrozbě.

Odpovězeno: 26. 08. | 13:34Autor: Pavel Táborský

Otázka: Dobrý den, jak obhajujete fakt, že ruská armáda (i přes dohody a sliby, že se stáhne) stále zůstává v gruzínském vnitrozemí?

Pavel Andrejev: Znění šestibodového plánu Medveděva a Sarkozyho je poměrně vágní a umožňuje Rusku přijímat dodatečná opatření, aby zabránilo novému gruzínskému úděru na enklávy. Nezapomínejme, že správní středisko Jižní Osetie - město Cchinvali - bylo ostřelováno gruzínskými raketami Grad s nedalekého města Gori a z dalších pozic na gruzínském teritoriu, tedy z oblastí, které má nyní Rusko pod kontrolou. Oblast je ve skutečnosti tak malá, že s dostřelem moderních zbraní je velice těžké poskytnout regionu úplnou bezpečnost. Nejlepším řešením by bylo rozmístit mezinárodní pozorovatele na území vnitřní Gruzie podél hranic s Jižní Osetií a Abcházií, a to tak rychle, jak jen to bude možné.

Odpovězeno: 26. 08. | 13:37Autor: Saša

Otázka: Pavle Andrejeve, co říkáte tomu, že Rusko rozdávalo kdysi dávno pasy Osetincům, kteří je s vděkem přijímali, jelikož je to opravňovalo jezdit za prací do Ruska? Není to ze strany Ruska spíše kalkul než "humanitární" pomoc?

Pavel Andrejev: Po válkách v 90. let byla ekonomická situace Jižních Osetinců a Abcházanů mizerná. Vlastně tam nebyla vybudována žádná ekonomika. Bylo jasné, že pracovní migranti z těchto enkláv musejí dostat pasy, aby mohli za prací vycestovat. A z nějakého důvodu odmítli gruzínské pasy. Na druhé straně, existují odhady, že v Rusku pracuje 20 000 Jižních Osetinců, zatímco mají své domovy na území Jižní Osetie. Rusko si na Kavkaz vždy dělalo nárok, protože stabilita a bezpečnost je pro něj v tomto regionu důležitá. A jedním z řešení bylo udělit Osetincům ruské pasy.

Odpovězeno: 26. 08. | 13:44Autor: Pepa

Otázka: Jak dalece jsou v Rusku cenzurovaná média. Je to podobné, jako u nás, kde redaktoři mainstreamových médií, která přinášejí hlavní proud zahraničních informací podle obrazu, jaký je v souladu s propagandou USA, své články podrobují autocenzuře. Nebo je u vás úplná cenzura?

Pavel Andrejev: Jak už jsem uvedl v jedné z předchozích odpovědí, výraz cenzura není to správné slovo. V Rusku je poměrně precizní system kontroly médií, ale to se vztahuje jen na federální televizní kanály. Jinak je po ruce celá škála názorů, o kterých se může volně debatovat. Mezi samotnými novináři ale roste pocit zodpovědnosti za to, co píší, což ostře kontrastuje s pocitem naprosté nespoutanosti (s výjimkou nutnosti obhajovat zájmy vlastního zaměstnavatele), jehož jsme byli svědky v 90.letech. Myslím, že to je pozitivní vývoj směrem k vyspělejším médiím, když si novináři musejí ověřovat fakta ještě předtím, než je publikují.

Odpovězeno: 26. 08. | 13:46Autor: BK

Otázka: Dobrý den,chtěl bych se zeptat,jak může mít v Rusku širokou podporu strana Jednotné Rusko,která stojí pouze na kultu osobnosti Vladimira Putina,ale jinak nemá na evropská měřítka "žádný program".Díky za odpověď.

Pavel Andrejev: Jednotné Rusko se chytře dokázalo přizpůsobit trendu, který podporuje většina obyvatelstva - v zásadě jde o to, že si chceme vybudovat vlastní zemi po svém.

Odpovězeno: 26. 08. | 13:48Autor: Mája

Otázka: Rusko tvrdí, že šlo chránit své obyvatele, a co jeho obyvatele v samotném Rusku, natož pak v Čečensku? Nepotřebovali by také oni o něco větší péči? Třeba chránit před útoky příznivců nacismu apod.

Pavel Andrejev: Problém s extremisty existuje na celém světě a je potřeba se s ním vypořádat.

Odpovězeno: 26. 08. | 13:57Autor: Marek Beneš

Otázka: Dobrý den.Co se stane když Ukrajina bude přijata do NATO? Můžeme očekávat rozpůlení Ukrajiny na západní část a východní s Krymem? Víte o šílené protiruské hysterii v českých médiích,která zasáhlá i prezidenta Klause?

Pavel Andrejev: Rozhodnutí o vstupu do aliance je samozřejmě věcí NATO a ukrajinské veřejnosti. Já doufám, že představitelé NATO vezmou názor ukrajinského lidu v potaz. Protože v současné chvíli jsou dvě třetiny veřejnosti proti. Pokud má být rozhodnutí přijato demokraticky, nevisím důvod, proč by se měla země rozdělit. Co se českých médií týče, ta podle mě vesměs sledují trend médií na Západě včetně přejímání nepodložených informací a stereotypů. Bohužel Rusko opět nedokázalo své stanovisko dostatečně dobře vysvětlit, ovšem na druhou stranu: Západ mu beztak nechtěl naslouchat. Vše, co Saakašviliho PR tým produkoval, velice sobře zapadalo do toho, jak o konfliktu západní media informovala, takže proč se obtěžovat s přibližováním složitějších aspektů problému. V non.stop zpravodajství se na to zpravidla těžko hledá čas.

Odpovězeno: 26. 08. | 14:08Autor: Bolek

Otázka: D.den, mám několik otázek (Využijte jedinečnou příležitost a zeptejte se na to, co vás zajímá...)Dá se odhadnout jak asi velký vliv má KGB na současnou vládu Ruska ? Jaká je provázanost ekonomika státních energetických gigantů a ruské politiky ?

Pavel Andrejev: Myslím, že s vlivem KGB se to přehání. Je to takový bubák z časů studené války, který se občas hodí k postrašení západního publika. Nynější politický kurz má silnou podporu mezi voliči. A frakce siloviků - bývalých a současných představitelů silových resortů a tajných služeb - v tom má svůj díl. Kromě toho ale existuje celý system kontrol a protiváh, v nichž dosud Vladimir Putin zjevně hraje klíčovou roli. Zemi bylo potřeba dát do pořádku, a tak se v určitých aspektech silná ruka hodila.

Odpovězeno: 26. 08. | 14:11Autor: Pavel Táborský

Otázka: Dobrý den, nejsem zastánce amerického radaru v Čechách, můžete ale říct, v čem konkrétně protiraketový systém ohrožuje Rusko?
Rusko má přece tolik raket, že podobný systém má v případě ruského útoku na Západ šanci zastavit jich jen zlomek.

Pavel Andrejev: Současný navrhovaný systém pro Rusko navenek žádnou hrozbu nepředstavuje. Co Rusku dělá starosti je to, že Washington neustále zdůrazňuje, že systém bude postupně modernizován a rozšířen. Rusko má obavy z rozšiřování nepřátelské vojenské infrastruktury až k hranicím. A nepůjde jen o radar. Dnes mluvíme o 250 vojácích, příští rok jich bude 25 tisíc. Jde tu o princip, co Rusku vadí. Rusku už nespočetněkrát slibovali, že se NATO/americké základny nebudou dále rozšiřovat, a co se nestalo - další rozšíření NATO, základny v Rumunsku a Bulharsku a teď i v Polsku a Česku.

Odpovězeno: 26. 08. | 14:18Autor: Pavel

Otázka: Pavle Viktoroviči,
prosím omluvte zaslepenost některých zdejších tazatelů. Jako Čech se za ně stydím.
Ne všichni zapomněli na to, kolik statečných Rusů za nás zemřelo ve válce.
Přeji Vám i Vaší zemi vše dobré.

Pavel Andrejev: Velice vám děkuji. Jsem pevně přesvědčen, že není cílem Ruska dostávat se do sporu s Evropou či s jakoukoli jinou částí světa. Je třeba nastolit vzájemný respekt a obnovit vládu mezinárodního práva ve světě, abychom předešli dalšímu napětí a vyostřování rétoriky.

Odpovězeno: 26. 08. | 14:27Autor: Míra

Otázka: Co si myslíte o okupaci ČSSR 1968-1991 sovětskými vojsky?

Pavel Andrejev: Myslím, že v dané geopolitické situaci během studené války to bylo nezbytné, byť nešťastné. Československo představovalo důležitou součást Varšavské smlouvy. Kdyby ji opustilo, rovnováha sil a sfér vlivu by byla ohrožena. Když o tom dnes uvažujeme, je jasně vidět, jak nezdravá je nynější rétorika o nové studené válce, jíž někteří politici dávají volný průchod. Příklad České republiky, která je nyní v dobrých sousedských vztazích se zeměmi, jež se podílely na invazi v roce 1968, je hodný následování. Bohužel se však zdá, že Rusku je upíráno právo se na tom podílet. Právě tak totiž vyhlížejí pokračující snahy USA izolovat a antagonizovat Rusko. USA ve skutečnosti rozšiřují svou sféru vlivu na úkor vztahů Ruska s jeho sousedy.

Odpovězeno: 26. 08. | 14:33Autor: Vladimir

Otázka: Bylo by chování Ruska jiné, kdyby Západ více naslouchal postojům Moskvy během jednání o budoucím statusu Kosova? Jistou reciprocitu v chování Moskvy lze pozorovat!

Pavel Andrejev: V Jižní Osetii se Rusko chovalo tak, jak se chovalo proto, že nemělo jinou možnost. Mělo mandát k zajištění míru a muselo chránit své občany. Rusko opakovaně varovalo před důsledky jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova pro Kavkaz a další oblasti světa. Pokud tedy jde o to, zda kosovský precedens posílil ambice separatistů v Abcházii a Jižní Osetii a přiživil napětí, samozřejmě že ano.

Odpovězeno: 26. 08. | 14:37Autor: J.

Otázka: Myslíte si, že je řešením jednostranně uznat autonomii Jižní Osetie a Abcházie?

Pavel Andrejev: Myslím, že gruzínské vojenské dobrodružství připravilo Tbilisi o možnost vyjednávat o budoucnosti enkláv v rámci Gruzie. Obyvatelstvo na obou územích se opakovaně v hlasování vyjádřilo pro nezávislost, a tak pokud chceme dodržet standardní postup, je nezávislost jediným rozumným výsledkem.

Odpovězeno: 26. 08. | 15:02Autor: HONZA

Otázka: Dobrý den, souhlasím s názorem, že exituje paralela mezi chovánim Ruska a USA ohledně vojenské intervence do procesu probíhajících v autonomních zemích. Rozdíl vidím v mezinárodní podpoře těchto válečných akcí. Proč se Rusko nenamáhalo zajistit si ji? A vystavilo se tak do pozice agresora?

Pavel Andrejev: Stěží můžeme tvrdit, že USA měly pro svou válku v Iráku podporu mezinárodního společenství. Nezapomínejme na to, že země NATO nejsou celý svět. Stejně tak nezávislosti Kosova se nedostalo uznání ze strany většiny členů mezinárodního společenství. Je hned několik důvodů, proč se USA daří vzbuzovat dojem, že mají mezinárodní podporu. Zaprvé: ta nejmocnější mezinárodní média jsou z USA a z Británie. Druhá jmenovaná země přitom viditelně postrádá vlastní názor na jakoukoli závažnější otázku a jednoduše následuje ve stopách Washingtonu. Zadruhé: američtí a britští politici se umějí mnohem lépe vyjadřovat a chovat vstřícně k médiím, přičemž angličtina je v současnosti hlavním jazykem světových médií. Zatřetí: nestydí se za to, že lžou (nebo jak tomu oni sami říkají - překrucují fakta, v anglickém originále "spin") v přímém přenosu. Vzpomínáte si, jak Tony Blair tvrdil, že Saddámu Husajnovi stačí třicet minut na to, aby poslal zbraně hromadného ničení na Evropu? A kde ty zbraně byly?

Odpovězeno: 26. 08. | 15:14Autor: Peca

Otázka: Zdravím, myslíte si, že problém dvojího metru je způsoben pozůstatky strachu západu z Ruska, než aby Rusku byl přiznán status sobě rovného partnera?

Pavel Andrejev: Politika USA vůči Rusku má za cíl jej neutralizovat jako potenciálního konkurenta v boji o vliv ve světě. USA prostě nechtějí, aby se jim kdokoli stavěl do cesty, ať už tu cestu vytyčí ti ve Washingtonu kudykoli. Před mnichovským projevem (tehdejšího ruského prezidenta Putina v únoru 2007) se Rusko opakovaně pokoušelo navázat se Západem spolupráci. Vladimir Putin, kterého západní média běžně obviňují ze zvyšování napětí mezi Ruskem a Západem, v letech 2000-2001 velice zariskoval, když se po bombardování Jugoslávie rozhodl opustit radar na Kubě a námořní základnu ve Vietnamu a pomoci spojeneckým silám v Afghánistánu. Domníval se, že ve Washingtonu tato gesta dobré vůle budou oceněna. Místo toho se ale dočkal odstoupení USA od smlouvy o protibalistických střelách (ABM), která tvořila jeden z pilířů rovnováhy jaderných sil ve světě, dalšího rozšíření NATO a otevřené arogance USA vůči mezinárodnímu právu ve formě války v Iráku. Spojené státy se nikdy nevzdaly svého studenoválečnického uvažování a nikdy neměly v plánu považovat Rusko za rovnocenného partnera.