* Irský premiér počítá, že jeho země nebude potřebovat víc než 100 miliard eur * S pomocí počítají Brusel, MMF i Evropská centrální banka * Záchrana Řecka a Irska odčerpá asi polovinu z balíku, který vyčlenila eurozóna
Dublin - Po Řecku už druhý stát Evropské unie dovedly finanční potíže ke dnu.
Irsko požádalo o pomoc a okamžitě dostalo záruku, že ji získá. Eurozóna a Mezinárodní měnový fond (MMF) ji poskytnou na celkem tři roky, s pomocí přispěchala také Velká Británie.
Evropské instituce jsou už poučeny reakcí trhů na jejich váhání v případě Řecka, které nakonec pomoc prodražilo. MMF prohlašuje, že je schopen zrychlit organizování pomoci.
Kolik? Prý méně než Řecko
Zatím není přesně jasné, kolik peněz "akce Irsko" spolkne. O konkrétní částce se rozhodne až na konci listopadu, uvedl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Irský premiér Brian Cowen odhadl, že jeho země nebude potřebovat víc než 100 miliard eur. Pro srovnání: do Řecka už Brusel a MMF poslaly 110 miliard.
Plán pomoci potvrdila už také Evropská centrální banka, která slibuje přísný dohled.
Irsko se dostalo do problémů kvůli špatnému stavu vlastních bank, v tom se výrazně liší od Řecka, kterému se vyčítala neuvěřitelná vládní marnotratnost.
Peníze půjdou ze speciálního balíku 440 miliard eur, který k těmto účelům zřídila eurozóna, a také z prostředků MMF. To by znamenalo, že stejně jako v případě Řecka i tady bude Česko "těžit" z toho, že nepřijalo euro a na pomoci se přímo podílet nemusí.
Irsko by nepřežilo
Irská vláda schválila už v neděli odpoledne žádost o čerpání pomoci. Formálně bude předána v pondělí.
Irsko by - podobně jako nedávno Řecko - bez zásahu z vnější ekonomicky nepřežilo.
Irská vláda schválila v neděli plán úsporných opatření pro následující čtyři roky. Musí ke stabilizování veřejných financí najít v rozpočtu zhruba 15 miliard eur (přes 370 miliard korun). Škrty budou drastické, některé daně mohou jít nahoru, přesně jak si to přály země, které se na pomoci budou podílet nejvíc, tedy hlavně Německo.
V Irsku jsou již zástupci MMF, Evropské komise a Evropské centrální banky.
Postupné odhalování pravdy
Ještě v úterý irský premiér před poslanci parlamentu striktně vyloučil, že by jeho země přijala záchranný balíček.
V pátek již bylo jasné, že Irsko a zejména irské banky se bez zahraniční injekce neobejdou. Letošní deficit země má vystoupit na 32 % HDP, což bude rekord v moderní evropské historii. Špatný stav veřejných financí nezapříčinila Irsku pouze finanční krize, ale také neúspěšná snaha vlády pomoci bankovnímu sektoru poskytnutím 45 miliard eur.
Odhaduje se, že by pomoc mohla představovat až devadesát miliard eur. To je částka odpovídající téměř polovině ročního HDP země.
V Irsku, které ještě v roce 2006 platilo za vzor mimořádně úspěšné evropské ekonomiky, vyvolaly tyto zprávy velké pobouření a volání po demisi vlády centristické Fianny Fáil.
Nejhorší týden od občanské války
Extrémně nízká daň ze zisku, která v Irsku činí 12,5 procenta, je mnoha zeměmi nazírána jako prostředek získání konkureční výhody s cílem přitáhnout maximum zahraničních investicí. Němečtí či francouzští podnikatelé odvádějí třicetiprocentní daň.
Premíér Cowen v úterý sice připustil, že jeho země prochází "složitým obdobím" a přiznal, že státní dluh by letos mohl přesáhnout úroveň 90 procent hrubého domácího produktu. Slíbil ale, že stabilizační opatření vlády srazí rozpočtový deficit do roku 2014 ze současných 12,8 procenta HDP pod tříprocentní hranici.
Vůdce labouristické opozice označil tento týden za "nejhorší od občanské války" z let 1922-1923 a vyzval Cowenovu vládu, aby odstoupila.
Vytvoření nové vládní koalice požadoval i předseda hlavní opoziční síly, kterou je strana Fine Gael patřící k pravému středu.
Po geometrické křivce
Nárůst státního dluhu Irska sledoval v posledních čtyřech letech díky nízkým daňovým příjmům na jedné straně a masivní státní pomoci bankovnímu sektoru na straně druhé v podstatě geometrickou křivku.
V roce 2007 činilo státní zadlužení podle údajů Eurostatu 25 procent HDP, o rok později 44,3 procenta a v roce 2009 již 65,5 procenta. Letošní výši odhadl Cowen na přibližně 93 procent HDP.
Jednání s Evropskou unií, která od vlády požaduje tvrdá rozpočtová opatření, pokládají Irové za silně ponižující a nechtějí věřit, že irský ekonomický zázrak je u konce.
"Taoiseach (předseda vlády) se drží u moci všemi možnými prostředky," citoval deník Irish Times předsedu Labouristické strany Eamona Gilmoreho. "Vypadá to, že Fianna Fáil půjde ke dnu. A s ní i tato země."
Labouristé se obávají, že jednání s MMF povedou k drastickým škrtům v sociálních výdajích, zdravotnictví a školství a k dalšímu prodeji státních dluhopisů. Požadují proto urychleně předčasné parlamentní volby.
Cowen tvrdí, že financování státního rozpočtu na rok 2011 je zajištěno, velkou neznámou ale představují státní dluhopisy s desetiletou splatností, jejichž úrok se mezitím vyšplhal na více než osm procent. Splácení státního dluhu s jejich pomocí se tak nesmírně prodražuje.
Bankovní domy v Irsku dluží jen ECB 130 miliard eur, dalších 35 miliard získaly od irské centrální banky.
