Islámábád - Země, kde se prezident obává puče ze strany vlastní armády, kde vláda spoléhá na islamisty a kde vojsko a tajné služby dělají svou vlastní politiku. Tak vidí Pákistán americká diplomacie. Vyplývá to z tajných dokumentů, které zveřejnil server WikiLeaks.
Asijská jaderná velmoc je podle Američanů mnohem labilnější, než se obecně předpokládá.
V lednu 2009 například pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí v rozhovoru s tehdy ještě designovaným viceprezidentem USA Joem Bidenem přiznal, že se bojí, že ho ozbrojené složky "odstraní z cesty".
Nejmocnějším mužem v Pákistánu je šéf tamní armády, vyplývá z depeší amerických diplomatů.
Spolupráce s radikály
Přestože Spojené státy svého asijského spojence všemožně nabádají, aby zakročil proti islamistům, kteří z Pákistánu vpadávají do sousedního Afghánistánu, Islámábádu se do toho nechce.
Naopak. Podle zveřejněných materiálů Pákistán vztahy s radikály využívá ve svůj prospěch, hlavně proti svému tradičnímu nepříteli - sousední Indii.
"Šance, že by Pákistán zastavil podporu těmto skupinám, neexistuje. Považuje je totiž za důležitou součást svého národního bezpečnostního aparátu proti Indii," uvedla v únoru 2009 tehdejší americká ;velvyslankyně Anne Pattersonová.
V minulosti už Pákistán s Indií třikrát vedl válku.
Jaderná hrozba
Co se pákistánských jaderných zbraní týče, Američané nemají strach, že by militantní islamisté ukradli už kompletní jadernou hlavici.
"(Bojíme se) spíš toho, že někdo, kdo pracuje v zařízeních pákistánské vlády, postupně propašuje ven dostatečné množství materiálu a z něj pak někdy sestaví zbraň," napsala rázná diplomatka z Arkansasu Pattersonová v dopise pro amerického zmocněnce pro region, Richarda Holbrooka.
Otázkou, jak velké nebezpečí jaderná zbraň v rukou nestabilní země představuje, se zabývají stovky zveřejněných diplomatických protokolů.
Američané by podle nich jaderný arzenál Pákistánu rádi kontrolovali. Od Islámábádu ale dostávají de facto pouze základní technické informace.
Trable s jaderným vědcem
I když USA posílají do země obrovské sumy na podporu boje proti terorismu, Pákistánci jim ne vždy vycházejí vstříc. Patrné je to například na případu Pákistánce Abdula Kadíra Chána, největšího pašeráka jaderného know-how v historii.
Chán údajně pomáhal Severokorejcům, Íráncům a Libyjcům s plány na sestrojení centrifug na ubohacování uranu. Pákistánci ho ale nikdy oficiálně neobvinili ano nedsoudili. Dostal jen domácí vězení.
V dubnu 2008 nicméně USA získaly zprávy, že by Chánova izolace měla v brzké době skončit. Tehdejší šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová okamžitě rázně zasáhla.
"Zdůrazněte, že Washington s propuštěním Chána ostře nesouhlasí. Donuťte vládu Pákistánu, aby ho dál držela v domácím vězení," napsala ministryně velvyslankyni Pattersonové. Z jejího dopisu cituje německý magazín Der Spiegel, který celou kauzu podrobně rozebírá.
V únoru 2009 pákistánský soud Chánovo domácí vězení přesto zrušil. Až později se vědce podařilo znovu izolovat.
