Vynálezce jedu novičok přišel o práci, šíří se kolem něj pomluvy z pedofilie

ČTK ČTK
15. 2. 2019 22:18
Ruský vědec Vladimir Uglev, který se veřejně přiznal ke spolutvorbě jedu novičok, přišel o práci kvůli pomluvám z pedofilie. V pátek o tom informoval server BBC. Paralytickou látkou byl loni v britském Salisbury přiotráven bývalý důstojník ruské rozvědky Sergej Skripal. Západ z této akce obviňuje Moskvu, která to popírá.
Foto: Reuters

V okolí Ugleva se v poslední době začaly objevovat anonymní letáky, podle nichž obtěžuje děti před školou, dává jim hračky a kontaktuje je přes sociální sítě.

Vědec obvinění z pedofilie popírá, podle něj ale kvůli pomluvám musel vypovídat na policii. Formálnímu obvinění zatím nečelí, avšak podle agentury AP byl kvůli skandálu nucen opustit svou práci v chemické firmě.

Uglev byl členem vědeckého týmu, který na otravné látce typu novičok v sovětské éře pracoval v povolžském městě Šichany. O výrobě novičoku, označovaném v Rusku kódem A-234, vypověděli i Uglevovi kolegové Leonid Rink a Vil Mirzajanov.

Podle britských úřadů paralytický jed loni použili agenti ruské tajné služby GRU, kteří se jím pokusili otrávit přeběhlého agenta Skripala. Investigativní skupina Bellingcat minulý týden uvedla, že stejná látka byla použita již v roce 2015 proti bulharskému podnikateli.

Rusko jakýkoli podíl na otravě Skripala popírá, sám Uglev loni v březnu v rozhovoru pro BBC řekl, že dokázat případnou odpovědnost Moskvy je prakticky nemožné. Nevyloučil ale, že při útoku na Skripala mohlo být použito látky, s níž on sám v sovětských laboratořích pracoval.

O měsíc později Uglev vzbudil pozornost svou autonehodou. Z incidentu, který byl podle dostupných informací neúmyslný, tehdy vyvázl bez závažného zranění.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 8 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy