Vzhledem k tomu, že v prvním kole, které se konalo 28. října, žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, muselo se o nové hlavě státu rozhodnout v kole druhém. Do něj postoupili Zurabišviliová a Grigol Vašadze, podporovaný opoziční stranou Sjednocené národní hnutí.

Ústřední volební komise oznámila, že Zurabišviliová ve středu získala 59,52 procenta hlasů (1,15 milionu hlasů) a její soupeř Vašadze 40,48 procenta, tedy 780 tisíc hlasů. Volební účast v druhém kole činila 56,2 procenta, poznamenala agentura Interfax.

Zurabišviliová prosazuje vyvážený vztah země k Rusku a západním státům, zatímco Vašadze hájí výrazně prozápadní politiku. Vítězka voleb, narozená ve Francii, byla v roce 2004-2005 gruzínskou ministryní zahraničí.

Zurabišviliová se stane první ženou v čele jihokavkazské republiky. Podle svých stoupenců je političkou mezinárodního formátu. Kritici jí ale vyčítají, že mluví špatně gruzínsky, a také její údajně xenofobní výroky o národnostních menšinách nebo o tom, že si Gruzie v roce 2008 sama zavinila válku s Ruskem.

Prezidentské volby byly považovány za klíčový test pro vládnoucí stranu miliardáře Bidziny Ivanišviliho před parlamentními volbami v roce 2020.

Letošní hlasování bylo poslední přímou volbou prezidenta v Gruzii, napříště bude o hlavě státu rozhodovat sbor volitelů. Současně se politický systém změní z prezidentského na parlamentní a prezidentské pravomoci se omezí.

Gruzie je strategickým spojencem Washingtonu na Kavkaze. Doufá, že se jí podaří stát členem Evropské unie a NATO. Přes území státu vedou plynovody a ropovody, kterými proudí ropa a plyn z kaspické oblasti do Evropy.