Francouzští vinaři se tak kromě poklesu poptávky zaviněné pandemií covidu-19, uzavíráním restaurací a zavedením cla pro dovoz do Spojených států budou muset popasovat i s důsledky nepřízně počasí, píše agentura Reuters.
Na francouzských vinicích letos podle odhadů sklidí hrozny na výrobu 32,6 až 35,6 milionu hektolitrů vína. Sousední Itálie, největší světový producent tohoto nápoje, letos očekává pokles o deset procent a produkci zhruba 45 milionů hektolitrů vína.
První zkouškou pro francouzské vinice byly dubnové mrazíky, které zasáhly většinu vinařských oblastí. Rozsah škod se lišil podle regionů a také podle pěstovaných odrůd, například brzké Chardonnay mnohde přemrzlo, zatímco pozdní Trebbiano spíše odolalo. Červencové deště a chlad zasáhly zejména Provence a údolí Rhôny, uvádí Le Figaro.
Dílo zkázy dokonaly plíseň révy a padlí. První z nemocí vytváří na listech i plodech hnědé skvrny, deformuje úponky a malé hrozny, které seschnou a opadají. Choroby révy letos zasáhly zejména Champagne, Alsasko a Beaujolais, oblasti proslavené právě výrobou vína.
Výrobci šampaňského, které se podle francouzských norem smí vyrábět právě jen ve stejnojmenném regionu, již dříve varovali, že letos očekávají zhruba poloviční úrodu proti předchozím rokům. Důvodem jsou opět jarní mrazy a přívalové deště, po kterých réva chytila plíseň.
"Produkce vína v roce 2021 bude podle odhadů historicky jedna z nejslabších, pod úrovněmi let 1991 a 2017, které byly také ovlivněny silnými jarními mrazy na jaře. Zatím to vypadá, že výnos bude letos srovnatelný s výnosem z roku 1977, kdy byla úroda vinné révy snížena jak ničivými mrazy, tak letními lijáky," uvedlo ministerstvo zemědělství ve své zprávě.
Ve Francii nepřízeň počasí nezasáhla jen vinaře, ale také pěstitele meruněk, broskví, třešní a hrušek. Ministr zemědělství Julien Denormandie letošní sezonu označil za "nejhorší agronomickou katastrofu tohoto století".
Někteří vědci varují, že v důsledku klimatických změn budou výkyvy počasí stále častější a dopady na zemědělskou produkci též.
