Ostřelování Verdunu a okolních vesnic pak trvalo dalších deset měsíců.

Slavnostní koncert ve verdunské katedrále dnes zahájí ve Francii a Evropě vzpomínky na jednu z nejslavnějších a nejkrutějších bitev lidské historie.

Paříž pojala tentokrát výročí jako oslavu francouzsko-německého usmíření a v době napětí mezi Západem a islámským světem také jako připomínku toho, že už tehdy bojovali za Francii muslimové z jejích kolonií.

Na obou stranách bitvy dohromady padlo, bylo zraněno nebo zůstalo nezvěstných přes 700 tisíc lidí. Mezi nimi i obyvatelé Verdunu a několka vesnic, které tehdy zanikly.

Dnes jsou na jejich někdejších místech udržované parky, památníky a velký hřbitov téměř 150 tisíc padlých vojáků.

V půdě zůstaly ostatky padlých

Kolem Verdunu však spočívají pod zemí ostatky mnoha tisíc nepohřbených nebo narychlo pochovaných vojáků; i po devadedesáti letech jsou vidět zbytky zákopů.

Hrůzy Verdunu však zároveň zvolna upadají v evropské paměti do zapomnění. Ve Francii už dnes žijí jen čtyři muži, kteří bojovali v I. světové válce.

Nejmladšímu je 107 let. Z těch, kteří se dostali z verdunské bitvy, už dnes není na živu nikdo.

Francouzi proto vydají u příležitosti výročí obsáhlou knihu se vzpomínkami aktérů bitvy, která vznikala s posledními přeživšími v osmdesátých a devadesátých letech.

Spory o výklad bitvy

Spory o skutečný dopad bitvy přetrvávají dodnes. Někteří francouzští historici tvrdí, že udržení Verdunu mělo hlavně psychologický význam, nikoliv strategický. Jiní oponují, že v případě vítězství Němců by se válka výrazně protáhla.

Náčelník německého generálního štábu Erich von Falkenhaym později v pamětech napsal, že jeho cílem bylo u Verdunu "vykrvácet francouzskou armádu," zabít co nejvíc francouzských vojáků.

"Pro Francouze byl význam v tom, že Verdun dlouho poutal mnoho německých vojáků, kteří tak nemohli bojovat jinde. Především se ale ukázala bezvýchodnost tehdejší války, když za dobytí malého kousku území se platilo statisíci mrtvými," řekl Aktuálně.cz historik Vladimír Nálevka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Chirac připomene muslimské vojáky

Ve Francii se říká, že téměř každá vesnice v zemi - i ta sebemenší - měla někoho, kdo u Verdunu zahynul.

Mezi mrtvými byli i muslimové z Alžírska a subsaharské Afriky, kteří mají na společném hřbitově u místa bitvy samostatný kout. Samozřejmě nápadný tím, že na hrobech nejsou kříže.

Právě památku padlých muslimů chce letos prezident Jacques Chirac zvláštním ceremoniálem připomenout a přispět ke zmírnění napětí po loňských nepokojích převážně muslimských přistěhovalců ve francouzských městech.#reklama