Kodaň - Dánský astronom Tycho Brahe, který žil na přelomu 16. a 17. století v Praze, nebyl otráven rtutí, ale zemřel nejspíš přirozenou smrtí.
Na základě zkoumání vousů, jež získali při exhumaci Brahových ostatků před dvěma lety v Týnském chrámu v Praze, k tomu dospěli dánští odborníci, napsal tamní list Politiken.
Podle výsledků analýzy sice v odebraných vzorcích rtuť skutečně byla, ale zdaleka ne v koncentracích, které by mohly ohrozit astronomův život.
Spolu se stopami rtuti vědci nalezli i známky zlata a stříbra naznačující, že Brahe před smrtí požíval léky. Stopy těchto látek obsahovaly vousy a vlasy Tycha Brahe několik týdnů před smrtí, v době jeho skonu už nejspíš v jeho těle být nemohly, ukázal rozbor dánských vědců.
Tycho Brahe působil na dvoře císaře Rudolfa II. v letech 1599 až 1601. Doposud nebylo jasné, jak astronom zemřel, zda za to mohly jeho problémy s ledvinami, nebo pokusy se rtutí.
Rozšířeny byly i teorie o tom, že mohl být zavražděn, a to dokonce na pokyn dánského krále Kristiána. Z jeho vraždy byl obviňován mimo jiných i astronom Johannes Kepler, který se údajně toužil dostat k Braheho astronomickým záznamům.
Obrazem: Smrt z roku 1601 pod drobnohledem vědců:
Podle některých historických pramenů onemocněl Tycho Brahe po hostině u Petra Voka z Rožmberka, kde bujaře popíjel. Část historiků se domnívá, že podlehl selhání ledvin. Pohřben byl v pražském kostele Panny Marie před Týnem na Staroměstském náměstí.
Astronomův umělý nos byl z mosazi
V roce 1901 byly jeho ostatky vyzvednuty a pozdější analýza údajně prokázala neobvykle vysokou koncentraci rtuti. V roce 2009 požádalo Dánsko o opětovnou exhumaci, která byla poté provedena v listopadu 2010. Kosti, dvě skleněné nádoby a kus textilu se nacházely v malé cínové rakvi.
Tým dánských vědců vedl tehdy archeolog z univerzity v Aarhusu Jens Vellev. Z Brahovy rakve vědci odebrali vzorky, které měly ověřit hladinu rtuti ve vlasech i kostech.
"Na otravu rtutí tak Brahe nemohl zemřít. Stopy těžkých kovů měl ve svém těle několik týdnů před smrtí, do doby jeho skonu úplně zmizely," tvrdí podle Politikenu Jens Vellev.
Podle Politikenu experti odhalili i materiál, z něhož byla odlita náhrada Brahova nosu. O jeho část totiž vědec přišel při šermířském souboji v prosinci roku 1566. Nyní se ukázalo, že nos nebyl ze zlata, stříbra ani mědi, jak se předpokládalo, ale pravděpodobně z mosazi.
