Rozsudek, který je všeobecně vnímán jako součást dlouhodobé patové situace mezi soudnictvím a vlivnou armádou, Mušaraf nijak nekomentoval. Nyní šestasedmdesátietý exprezident je v Dubaji a je podle všeho těžce nemocen, takže se nečeká, že se do Pákistánu vrátí, aby se mohl před soudem hájit.

Mušaraf se k moci dostal při vojenském převratu v roce 1999 a v roce 2014 byl obžalován z vlastizrady. Stal se tak prvním vrchním velitelem armády, který byl v Pákistánu obviněn, že zradil zemi. Před třemi lety se odjel léčit do Dubaje a do vlasti se již nevrátil. Soud ho označil za člověka na útěku před spravedlností.

Podle listu Dawn se soudci shodli, že Mušaraf porušil ústavu v roce 2007. Tehdy odvolal vysoce postavené soudce a vyhlásil výjimečný stav. Bývalý prezident veškerá obvinění odmítá jako politicky motivovaná.

Před několika dny poslal do Pákistánu video, jež natočil na nemocničním lůžku a v němž proces vedený proti němu označil za nepodložený. "Bojoval jsem za svou zem. Je to případ, v němž jsem nebyl vyslyšen a v němž jsem se stal obětí," řekl. Jeho právník Achtar Šáh sdělil, že mu Mušaraf v úterý poslal vzkaz, v němž říká, že je "připraven odjet do Pákistánu, ale lékaři mu to nepovolí". Nabídl prý také, že soud osloví prostřednictvím videa, ale tato žádost nebyla přijata.

Člen nejvyššího soudu Hamíd Alí Chán verdikt uvítal. "Poprvé v dějinách Pákistánu soudní dvůr potrestal vojenského diktátora," řekl.

Ministryně informací Firdús Ášik Avánová řekla novinářům, že premiér Imran Chán chce rozsudek detailně prověřit a až pak se k němu vyjádřit. Chán má dobré vztahy s armádou.

SAE a Pákistán neuzavřely dohodu o vydávání svých občanů a agentura AP napsala, že není pravděpodobné, že bude Mušaraf v Dubaji zatčen.

Mušaraf vládl v letech 1999 až 2008. Poprvé odjel do exilu roku 2008, po pěti letech se ale vrátil, aby kandidoval ve volbách. Volební komise mu však kandidovat neumožnila a politik byl zatčen. Od té doby setrvával převážně v domácím vězení ve své luxusní vile na předměstí Islámábádu.

Politologové vnímají rozsudek jako zatím poslední ránu, kterou čím dál tím asertivnější soudci zasadili armádě ve snaze zavést v zemi vládu práva, napsala agentura Reuters.

Před třemi týdny nejvyšší soud zamítl tříleté prodloužení funkčního období náčelníka generálního štábu Kamara Džavída Badžvy s odůvodněním, že nejsou ani právní ani ústavní důvody prodloužit generálovi dobu setrvávání ve funkci po jeho odchodu do výslužby 29. listopadu.

"Jde o první případ, kdy soud zpochybnil prodloužení funkčního období vrchního velitele armády," řekl Reuters nezávislý politický komentátor Zahíd Husajn. Podle jeho slov zatím není jasné, jak tento spor skončí, ale rozhodnutí nejvyššího soudu podle něj dál rozvířilo politické napětí.