Peking - Ve vzdálené budoucnosti by mohly mít vlastní děti i páry stejného pohlaví. Naznačuje to experiment, který provedli čínští vědci. Použili při tom dvě samičky myší.
Z celkem 210 embryí se narodilo 29 myší. "Všechny byly normální, dožily se dospělosti a měly také své potomky," cituje americká stanice CNN vědce z Čínské akademie věd. Podle nich však myši zároveň vykazovaly i jisté "vady".
Vědci při svém experimentu použili samičky. V minulosti se narodili i potomci dvou myších samců, ti ale přežili jen několik dní.
Scientists in China have bred healthy mice with two moms https://t.co/cD0WI7DqqK pic.twitter.com/A567h9qxYs
— CNN (@CNN) October 12, 2018
Experiment měl odpovědět na dlouho pokládanou otázku: Proč existují různá pohlaví? Proč savci potřebují otce i matku? V říši zvířat se přitom můžeme setkat s druhy, které genetický příspěvek od otce vůbec nepotřebují, například kladivoun nebo varan komodský.
Více otcovské geny
Největší překážkou je tzv. genomický imprinting. Stejně jako myši i lidé nesou v genetické výbavě svých tělních buněk dvě odpovídající sady chromozomů, jednu zděděnou po otci, druhou po matce. Bez správného vzorce sestaveného z genů obou pohlaví se embryo nemůže vyvinout.
Nyní se čínským vědcům podařilo tento problém překonat. Začali s embryonálními kmenovými buňkami první myši. Pomocí nástroje na úpravu genů odebrali tři části DNA, což mělo za následek, že genetický materiál vypadal "více otcovsky".
Upravené kmenové buňky pak zkombinovali s neoplodněnými vajíčky druhé myši. A tak vzniklo embryo.
"Tento výzkum nám ukázal, co všechno je možné," uvedl Wej Li, jeden z autorů studie, která vyšla ve čtvrtek v odborném časopise Cell Stem Cell. "Zjistili jsme, že vady myší od dvou matek se mohou upravit a že lze překročit i reprodukční bariéry u páru samců," dodal.
Konec klasické rodiny?
Experiment s sebou přináší i etické otázky, především ohledně případné manipulace s lidskými geny. Vědci připouštějí, že jejich výzkum ještě zdaleka není využitelný v praxi. Přesto jejich závěry ukazují, že by biologické překážky v rozmnožování dvou savců stejného pohlaví nemusely být nepřekonatelné.
"Tohle nám ukazuje, co všechno je možné," řekl Wej Li.
Vědci se již dříve pokoušeli o podobné experimenty na myších. Nebyli ale příliš úspěšní, narozené myši měly příliš mnoho vad. Metoda také vyžadovala komplikovaný sled genetických manipulací často po několik myších generací.
