Každý rok lidé na plážích Galapág, souostroví v Tichém oceánu asi 1000 kilometrů západně od Ekvádoru, sesbírají více než osm tun plastových odpadků, uvedla na shromáždění Evropské geofyzikální unie Stefanie Ypmaová, vědkyně z univerzity v nizozemském Utrechtu.
Odpadky připlouvají z amerického kontinentu a z lodí mezinárodních rybářských flotil. Mořské proudy odpadky dotlačí až na pláže ostrovů, které jsou na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO pro svou unikátní faunu. Žijí zde obrovské želvy a ještěři, kteří se vyskytují jen zde.
Znečištění plasty přitom podle vědkyně představuje "závažné ohrožení pro divoce žijící tvory", protože mikročástice plastů často končí v jejich žaludcích. Tato hrozba je tím závažnější, čím je znečištění více podceňované. Od odpadků se čistí jen zhruba jedno procento pláží, přičemž "odpadků je pravděpodobně mnohem více než osm tun," zdůrazňuje Stefanie Ypmaová.
Výzkumný ústav oceánografie a atmosféry v Utrechtu proto vyvinul digitální nástroj, který umožňuje "optimalizovat" čištění, protože kvůli nedostatku financí není možné vyčistit celé pobřeží Galapážského souostroví.
Britská organizace na ochranu zvířat Galapagos Conservation Trust iniciovala projekt, který se snaží předem odhadnout, kam přesně na pobřeží odpadky doplují, a zaměřit se pak na nejznečištěnější a nejlépe dostupné úseky pláží.
Nástroj pro simulaci, který vypadá trochu jako interaktivní meteorologická mapa, zobrazuje pohyb plovoucích plastových ostrovů po oceánu a směrem k pevnině. Databáze využívá několik parametrů jako mořské proudy nebo složení plastových částeček a k výpočtu používá strojové učení.
"Naše první výsledky jsou slibné," říká vědkyně Ypmaová a doufá, že by tento model mohl pomoci v boji se znečištěním tichomořských ostrovů.
