Washington sčítá kočky. Jsou to přítulní zabijáci a přenáší nemoci, tvrdí kritici

Daniel Anýž Daniel Anýž
2. 9. 2018 15:52
V Americe se vede válka o kočky. Podle některých přírodovědců jsou to zabijáci, kteří decimují především ptačí populaci i řadu dalších zvířat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Washingtonu - Ještě než Američané v celonárodním sčítaní lidu, které se uskuteční v roce 2020, spočítají sami sebe, pustili se v hlavním městě do sčítání jiného živočišného druhu.

Letos v létě tam zahájili zhruba tříletý projekt, v němž chtějí zjistit, kolik je ve Washingtonu koček. Všech. Těch, které žijí jako domácí mazlíčci, i těch potulujících se městem na vlastní tlapku.

Celý záměr s názvem "DC Cat Count" (Počítání koček v District of Columbia) bude stát okolo 1,5 milionu dolarů a pod vedením organizace Human Rescue Alliance, která provozuje útulky pro opuštěná domácí zvířata, se na něm podílejí ještě další partneři.

"Je to vůbec první sčítání svého druhu," řekla Lauren Lipseyová, viceprezidentka Human Rescue Alliance, deníku Washington Post.

Úřady ve Washingtonu nainstalují asi 60 kamer, chystá se velká poštovní dotazníková akce v domácnostech a po jednotlivých čtvrtích města bude probíhat i mapování kočičí populace přímo v terénu.

"A doufejme, že výsledkem naší studie budou i metody, jak bychom tuhle práci mohli udělat i v jiných městech USA," vysvětlil pro Washington Post biolog Tyler Flockhart z Marylandské univerzity, který bude analyzovat získaná statistická data.

Kočičí války

V různých místech ve světě, například v Jeruzalémě nebo řeckých městech, kde kočky patří k pouličnímu koloritu, by se nejspíše zeptali: Proč? Proč v hlavním městě USA potřebují znát stav koček a utrácet za to nemalé peníze?

Jedním z deklarovaných cílů sčítání koček ve Washington je podle Lauren Lipseyové zjistit, jakou část kočičí populace dokážou zachytit zvířecí útulky.

Tam kočky nabízejí nejen novým majitelům, ale také se snaží kontrolovat volně žijící populaci tím, že chycená zvířata sterilizují. Od roku 2008 bylo podle údajů Human Rescue Alliance ve Washingtonu sterilizováno 16 000 koček a každý rok jsou 2000 až 3000 tisíce koček adoptovány.

Je zde ale ještě přinejmenším jeden další podstatný důvod, proč chtějí nejen různé organizace, ale sami obyvatelé města vědět, jak se to má s kočkami.

A tím důvodem je vzrušená společenské debata, šlo by říct "válka o kočky", která se ve Spojených státech rozpoutala zhruba před deseti lety a která stále trvá.

Kočky mají v USA mnoho nepřátel, mezi přírodovědci i mezi obyčejnými lidmi. Podle nich jsou nejnebezpečnějšími predátory živočišné říše Ameriky.

Nebezpečí pro ptactvo i lidstvo

Podle odpůrců koček jde o zabijáky, kteří decimují především ptačí populaci Spojených států, ale také řadu dalších zvířat.

Podle pět let staré studie přírodovědců ze Smithsonian Institution kočky v USA ročně zabijí až 2,4 miliardy ptáků a až 12,3 miliardy savců. A to spíše veverek, čipmanků, hrabošů, rejsků nebo krys.

Podle autorů studie jsou kočky především pro ptačí populaci větším ohrožením, než je automobilismus, pesticidy, nárazy do budov a větrných elektráren a ostatní takzvané antropogenní vlivy.

Citovaná studie se následně stala zdrojem mnoha dalších varování před nebezpečím, které mají představovat kočky. Například v nedělní příloze Sunday Review deníku New York Times vyšel před čtyřmi lety velký text s názvem Zlo venkovní kočky. Podle autora článku Richarda Conniffa nejsou problémem jen divoce žijící kočky, ale i ty, které jejich majitelé pouštějí ven.

Podle Conniffa by měl být volný venkovní pohyb domácích koček "společensky stejně nepřijatelný, jako je kouření v kanceláři nebo nechávání psích exkrementů na chodníku". A to protože "venkovní kočky ohrožují nevinné lidi kolem sebe stejně jako pasivní kouření".

Richard Conniff tvrdí, že u koček je pravděpodobnost, že se mohou stát přenašeči vztekliny, čtyřikrát vyšší než u psů. Zároveň mohou mít mnohem více pro člověka nebezpečných parazitů a infekčních mikrobů.

"A vůbec nejzákeřněji, venkovní kočky jsou primárním hostitelem toxoplazmózy, kterou je podle odhadů infikována asi třetina lidí," varoval Conniff. A vypočítal, že toxoplazmóza "vyvolává celoživotní parazitické mozkové cysty a souvisí s ní řada neurologických poruch, deprese, slepota a porodní defekty".

Přítulní zabijáci

Jeden z autorů výše zmíněné studie Smithsonian Institution pak následně svůj útok na kočky rozpracoval do celé knihy. V publikaci s názvem Kočíčí války: Ničivé následky přítulného zabijáka přírodovědec Peter A. Marra ještě navýšil čísla o počty kočičích obětí.

Podle této dva roky staré knihy kočky ročně v USA usmrtí až 3,7 miliardy ptáků a takřka 21 miliard savců. A na celém světě se prý už postaraly o vyhynutí 33 živočišných druhů.

"Z hlediska ochrany přírodního prostředí by mělo být cílem odstranění všech volně se pohybujících koček, a to za použití všech nezbytných prostředků," konstatoval Marra ve své knize.

Podle amerických obránců koček jde o nesmyslná čísla. "Podle odborných odhadů žije v Americe 3,2 miliardy ptáků," upozornil na svém blogu Vox Felina Peter Wolf a dodal, že kdyby měly výše zmíněné studie a kniha pravdu, v Americe už by nebyl ani jediný živý pták.

"Jinými slovy, jde o klasickou pavědu," kritizuje Peter Wolf data o údajných kočičích obětech.

Ornitologie coby módní koníček 

On a další obránci koček jsou ale v USA v posledních letec spíše v defenzivě, protože z koček - tedy údajného nebezpečí, které představují - se stalo především mezi bohatšími Američany z měst hojně debatované téma.

Jedním z důvodů je, že módním koníčkem je mezi těmito lidmi pozorování ptáků v přírodě, takzvaný "birding", a souběžně s tím se obecně zdvihl zájem o ornitologii.

Zaujatým provozovatelem "birdingu" je například jeden z nejuznávanějších a zároveň nejčtenějších amerických spisovatelů Jonathan Franzen.

Jedna z ústředních postav jeho románu Svoboda z roku 2010 je právě milovník ptáků a naopak nepřítel koček. A podle samotného Franzena jsou kočky pro severní Ameriku "ekologickou katastrofou".

Podle Human Rescue Alliance, která organizuje sčítání koček ve Washingtonu, by získaná data měla být podkladem k rozhodnutí, zda a jak se bude stav koček v hlavním městě USA regulovat.

S tím souhlasí i Clare Nielsonová, mluvčí organizace American Bird Conservancy, která se zabývá ochranou ptačí populace v Americe. "Doufáme, že získána data povedou k upřímné debatě o tom, jak by mohlo pro kočky ve Washingtonu vypadat udržitelné řešení," uvedla mluvčí Nielsenová pro list New York Times.

Podle jejího přesvědčení ale "kočky na dvorky a do parků nepatří, nejsou součástí přirozené přírodního prostředí".

Na svém webu sdružení například pod sloganem "Šťastné kočky, zdraví ptáci" propaguje baťůžky, v kterých by mohli majitelé koček nosit své mazlíčky na vycházky do volné přírody.

Video: Kočky nás terorizují a chtějí vychovávat, říká kočičí psycholožka

Ve většině případů vychovávám spíš chovatele než kočky. Kočka by měla dobře vědět, kde je její místo, má ale pocit, že všemu vládne. | Video: DVTV, Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 24 minutami

Na Floridě identifikovali poslední 98. oběť zřícení výškové budovy

Pozůstatky poslední osoby, která se pohřešovala po zřícení 12patrové budovy v městečku Surfside v americkém státu Florida, se našly a byly identifikovány, oznámila podle agentury Reuters starostka okresu Miami-Dade Daniella Levineová Cavaová. Neštěstí si tak podle konečné bilance vyžádalo 98 životů. Budova se zhroutila 24. června.

Minulý pátek hasiči oficiálně ukončili pátrání po pohřešovaných v troskách. Na místě ale ještě zůstávali forenzní technici. Úřady tehdy podle agentury AP odmítly potvrdit, zda již našly nejspíš poslední chybějící ostatky, nebo ještě stále pátrají po těle pohřešované Estelle Hedayaové. Dnes agentura AP uvedla, že mladší bratr čtyřiapadesátileté Hedayaové potvrdil, že poslední oběť byla identifikována.

Příčina zřícení budovy zatím stále není jasná, přestože podle odborného posudku z roku 2018 měla vážné závady. V budově bylo 135 bytových jednotek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy