Ve Švédsku transplantovali dceři matčinu dělohu

Reuters Reuters
18. 9. 2012 19:10
V nemocnici na západě země proběhly identické operace hned na dvou dvojicích žen
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jan Langer

Stockholm - Vůbec poprvé na světě se v úterý podařilo uskutečnit unikátní transplantaci dělohy mezi matkou a dcerou. Úkolu se zhostil tým švédských chirurgů při univerzitní klinice v Gothenburgu na západě země.

Operace byly navíc uskutečněny na dvou dvojicích žen. V prvním případě přišla mladá žena o dělohu po operaci rakoviny děložního čípku, ve druhém se narodila bez ní.

"Na proceduře se podílelo více než deset lékařů, kteří spolu jednotlivé úkony trénovali několik let," citovala agentura Reuters šéfa operatérského týmu Matse Brannstroma, profesora porodnictví a gynekologie na Gothenburgské univerzitě.

"Obě pacientky, které dělohu přijaly, jsou v pořádku, byť se cítí unaveny," podotkl Brannstrom. "Dárkyně již chodí a z nemocnice budou propuštěny během několika dní."

Identita všech čtyř žen zůstala utajena.

Univerzita v Gothenburgu odhaduje, že jen ve Švédsku je něco mezi dvěma a třemi tisícovkami žen, které nemohou mít děti pro chybějící dělohu.

Brannstromův tým zdůraznil, že i děloha odebraná ženám po menopauze může být schopna nést dítě, pokud jsou jí dodány důležité hormony a pokud je produkce vajíček z vaječníků příjemkyně orgánu patřičně kontrolována.

Jedna z operovaných mladých žen připustila, že si není jista, zda bude se svým partnerem schopna počít dítě. Je si podle svých slov také vědoma toho, že ji mnozí mohou kritizovat za to, že přijala dělohu své matky.

"Dostali jsme ohromnou příležitost, a pokud to bude fungovat, dostane se nám nádherné odměny," dodala.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy