Kodaň, Oslo - Scénář je velmi dobře znám. Během stavebního boomu poskytují hypoteční banky za výhodných úvěrových podmínek půjčky na koupi bytů a domů, jejich vlastníci ale nejsou po čase schopni své dluhy splácet. Po původním strmém nárůstu ceny nemovitostí prudce padají, trh s realitami kolabuje a vrhá ekonomiku do recese.
Hypoteční bublina made in USA stála na počátku celosvětové finanční krize z let 2008-2009 a stejný spouštěč měl i hospodářský propad, který předloni zažilo Irsko. Teď se může celá situace opakovat ve Skandinávii.
Upozorňuje na to i zpráva Evropské komise (EK), jež mezi dvanáct států ohrožených důsledky nerovnoměrného hospodářského vývoje překvapivě zařadila také Dánsko, Švédsko a Finsko.
Společně s Norskem mají jinak vzorní skandinávští členové Unie jedno společné. Soukromý dluh, a zejména pak zadlužení domácností v nich začíná dosahovat nebezpečné úrovně, ceny nemovitostí rostou neúměrným tempem a realitnímu trhu hrozí krach s mnohamiliardovými ztrátami, který může tamní slušně rostoucí ekonomiky poslat ke dnu.
"Domácnosti nemají dostatečný finanční polštář pro případ pádu cen nemovitostí," konstatoval počátkem tohoto měsíce Mezinárodní měnový fond, citovaný agenturou Reuters, když předkládal prognózu vývoje norské ekonomiky pro nejbližších dvanáct měsíců.
"Existuje značné nebezpečí, že ceny nemovitostí začnou v příštích letech klesat, a to i v případě relativně příznivého ekonomického vývoje," varoval MMF švédskou vládu už loni v létě.
"Pokud hypoteční banky začínají tvrdit, že se nemohou dostat na tržní cenu, vysílají jasný signál, že hypoteční bublina je na obzoru," řekl agentuře Bloomberg koncem roku viceprezident hypoteční divize Danske Bank Klaus Kristiansen.
Situace je vážná tím spíše, že data, s nimiž pracovala při vypracování své zprávy Evropská komise, pocházejí z roku 2010. Za uplynulý rok se ekonomické ukazatele většiny členských států Unie, jichž se varování EK týká, ještě zhoršily.
Nejhůř je na tom Dánsko
Vedle uvedených tří zemí k nim patří Belgie, Bulharsko, Kypr, Francie, Itálie, Maďarsko, Slovinsko, Španělsko a Velká Británie. Irsko, Portugalsko a Řecko ve zprávě zmíněny nejsou, protože jsou již dlouhé měsíce pod přísným dohledem EU, MMF i Evropské centrální banky tak jako tak.
"Včasné rozpoznání nebezpečí nerovnoměrného ekonomického vývoje je nezbytnou podmínkou návratu k udržitelnému růstu a vzniku pracovních míst," zdůraznil při předkládání zprávy eurokomisař pro otázky měnové politiky Olli Rehn.
A jak Komise zdůraznila, v případě Dánska, Finska a Švédska je další ekonomický vývoj ohrožen právě rychle narůstajícími hypotečními bublinami.
Dánská sociálnědemokratická premiérka Helle Thorningová-Schmidtová sice počátkem roku, kdy Kodaň přebírala předsednictví Unie, prohlásila, že se její vláda bude všemi silami zasazovat o to, aby vyvedla z krize společnou evropskou měnu, hospodářský propad ale letos hrozí ze skandinávských zemí pouze na Jutském poloostrově.
A může za to v prvé řadě vývoj na domácím hypotečním trhu.
Dánské banky vydaly v roce 2010 hypoteční zástavní listy v hodnotě 148 miliard eur. To je dvakrát vyšší částka než v případě Švédska a trojnásobek toho, k čemu se finanční ústavy odhodlaly v Německu. Teď se vše vrací v podobě splaskávající hypoteční bubliny.
Podle listopadové prognózy agentury Bloomberg klesne průměrná cena nemovitostí v Dánsku, kde má vlastní dům, často zatížený hypotékou, 64 procent rodin, do konce tohoto roku o čtvrtinu.
O něco lepší situace je ve Švédsku, kde ceny domů a bytů vzrostly od počátku tisíciletí pouze o šedesát procent a jejich index zamířil dolů koncem loňského roku jen nepatrně.
Vážným problémům může naopak čelit jediná skandinávská země, která není členem Evropské unie, Norsko. Ceny nemovitostí se v prosinci zvedly ve srovnání s rokem 2010 o 8,4 procenta, tj. jednou tolik, než vzrostly mzdy. Celkové zadlužení norských domácností představuje navíc dvojnásobek jejich disponibilního příjmu, což je ještě o třetinu více než v USA na počátku hypoteční krize.
Aby předešla dalšímu zhoršení celoevropské ekonomiky, bude teď EK dvanáct zemí ohrožených důsledky nerovnoměrného hospodářského vývoje bedlivě sledovat. V dubnu pak vydá další hodnotící zprávu a bude případně požadovat korektury hospodářské politiky jejich vlád.
V případě nutnosti může na největší hříšníky uvalit sankce. A to až do výše 0,1 procenta jejich HDP.
