Středisko bylo vybudováno na místě bývalého koncentračního tábora Struthof, kde za války zahynulo 22 000 lidí, většinou příslušníků odboje a osob deportovaných z politických důvodů.
Otevření střediska se zúčastnili někteří veteráni odboje a bývalí vězni zdejšího i některých dalších koncentračních táborů, mezi nimi i bývalá francouzská ministryně Simone Veilová, která prošla koncentračním táborem v Osvětimi.
Slavnostně jej otevřel prezident Chirac. V krátkém proslovu řekl, že zapomenout na historii by znamenalo vystavit se nebezpečí, že se bude opakovat. "Vše tady vyzývá k zamyšlení a k bdělosti," prohlásil a obrátil se hlavně na mladé lidi s výzvou, aby nezapomněli a zůstali pozorní, když jde o základní hodnoty.
Čtyři stovky fotografií a dokumentů vystavených ve střízlivě pojatém objektu dokládají jak historii vzestupu fašismu a nacismu, tak historii odboje, který se proti nim organizoval.
Struthof: jediný francouzský koncentrační tábor
Představeny jsou i koncentrační a vyhlazovací tábory, které nacisté po Evropě vybudovali. Návštěvníci budou moci také vyslechnout básně věnované odboji a zhlédnout film se záběry pořízenými ilegálně i pro účely nacistické propagandy v koncentračních táborech.
Koncentrační tábor Struthof byl vybudován v roce 1941. Byl to jediný koncentrák na francouzském území. Alsasko bylo tehdy anektováno Německem. Do Struthofu bylo deportováno 52 000 lidí nejen z Francie, ale i z dalších zemí. Někteří z nich zde byli podrobováni experimentům nacistických lékařů.
Rada Evropy: Je to symbol úcty
Výstavbu střediska hradilo z 80 procent francouzské ministerstvo obrany, zbytek pocházel z fondů Evropské unie. Otevření střediska uvítal generální tajemník Rady Evropy Terry Davis, který ho v prohlášení označil za symbol úcty a vděčnosti vůči obětem boje proti nacismu. Uvedl také, že Rada Evropy byla vytvořena proto, aby se hrůzy nacismu už neopakovaly.
"Události v jiných částech Evropy v 90. letech i práce Mezinárodního trestního soudu nám připomínají, že náš úkol ještě neskončil," prohlásil Terry Davis.
Z Francie bylo za války deportováno do koncentračních táborů 140 tisíc, podle některých údajů až 163 tisíc lidí. Polovina z nich byli Židé, ze kterých se vrátilo jen dva a půl tisíce. Na deportacích se podílel i kolaborantský režim ve Vichy. Chirac v roce 1995 jako první francouzský prezident spoluodpovědnost své země za deportace přiznal.
