Popravy vězňů zrychlily poté, co se vládě v Damašku po letech krvavého konfliktu pomalu daří opět kontrolovat téměř celou zemi.
Více než dvě desítky Syřanů, které deník vyzpovídal, popsali, jak vypadá vládní kampaň, jejímž cílem je "vyčistit" řady politických vězňů. Odsouzení jsou podle nich do věznice Sídnájá sváženi i z jiných zařízení, a poté bývají brzy ráno popravováni.
Cely v Sídnájá byly kdysi přeplněné, bylo v nich drženo deset až dvacet tisíc vězňů. Nyní se počet zadržovaných právě kvůli popravám výrazně snížil a nejméně jedna část věznice je dokonce téměř prázdná, uvedli bývalí vězni, kteří z obavy o svou bezpečnost nechtěli zveřejnit svá jména. Některým z nich se podařilo z vězení dostat díky tomu, že za ně jejich příbuzní zaplatili desítky tisíc dolarů.
Podle dvou bývalých vězňů, kteří prošli procesem před polním soudem v Damašku, který se nachází na velitelství vojenské policie, za poslední rok přibylo rozsudků smrti. Oba muži stanuli před vojenským soudem dvakrát - jednou dříve během války a podruhé letos, a proto mohli porovnat, jak tyto soudy fungují.
"Během mé druhé návštěvy neexistovala žádná shovívavost," uvedl jeden z mužů. "Téměř všichni, kdo byli v místnosti, byli odsouzeni k smrti. Rozsudky četli nahlas," dodal. Mnozí z odsouzených podle něj zemřou ještě před vykonáním nejvyššího trestu, ať již na podvýživu, zanedbání lékařské péče či fyzické týrání, často po psychickém zhroucení.
Na žádost o vyjádření k tomuto článku syrská vláda nereagovala, poznamenal americký list. Zároveň dodal, že kabinet prezidenta Bašára Asada nikdy nepřiznal, že by docházelo k popravám vězňů, a rovněž nezveřejnil žádné údaje o množství takto usmrcených osob. Žádné nezávislé údaje nejsou k dispozici.
Satelitní záběry věznice Sídnájá z března letošního roku ukazují desítky tmavých objektů, které by podle odborníků mohly být lidskými těly. "Na snímcích z 1. a 4. března jsou tmavé podlouhlé objekty, které jsou si podobné. Každý měří přibližně pět až šest stop (1,52 ař 1,83 metru)," uvedl jeden z expertů Isaac Baker. "Analýzy či jiné údaje nejsou k dispozici, tyto snímky ale dohromady s očitými svědectvími svědčí o masových popravách v tomto zařízení," dodal.
Po sedmi letech války zůstává neznámý osud více než 100 tisíc zadržených Syřanů. Podle OSN a lidskoprávních organizací jsou jich tisíce, jestli ne desetitisíce, pravděpodobně mrtvých. Je známo, že zadržování a zabíjení vězňů měly na svědomí všechny strany konfliktu, nicméně monitorovací organizace Syrská síť pro lidská práva (SNHR) odhaduje, že až 90 procent z nich bylo drženo v síti vládních věznic.
List The Washington Post vyzpovídal 27 bývalých vězňů, kteří byli nedávno propuštěni z věznice Sídnájá. Většina z nich nyní žije v Turecku, ale rovněž i v Sýrii, Libanonu, Iráku či Německu.