Lima - Nejvíce dětí při jednom z rituálů obětovali zřejmě před 550 lety obyvatelé předkolumbovské Ameriky zvaní Chimuové na severu Peru. Archeologové tam postupně objevili na jednom místě přes 140 dětí, které byly zřejmě pohřbeny v jeden den spolu s dvěma stovkami mladých lam. Informoval o tom ve čtvrtek server časopisu National Geographic.
"Vůbec jsem nečekal, že tam něco takového objevíme. Šlo o rituální a velmi systematické zabití," popsal objev antropolog John Verano z Tulanovy univerzity v New Orleans. John Verano je součástí mezinárodního týmu, který kostry dětí a lam na severozápadě Peru zkoumá.
Obětní místo se nachází nedaleko města Huanchaco na severozápadním pobřeží Peru.
Apologies everyone, here's the link https://t.co/uWSGQWOx1o
— National Geographic (@NatGeo) April 26, 2018
Kostry dětí ve věku od pěti do 14 let a maximálně rok a půl starých lam našli vědci náhodou, když je odhalila eroze. Místní obyvatelé na ně upozornili archeologa Gabriela Prieta, který v oblasti pracoval na vykopávkách 3500 let starého chrámu.
První ostatky nalezli už v roce 2011 a do roku 2016 vykopali přes 140 dětských koster. Děti ležely asi 300 metrů od moře s hlavou obrácenou na západ k Tichému oceánu, lamy měly hlavy otočené opačně směrem k Andám.
Na některých dětských lebkách nalezli archeologové červenou barvu, zřejmě použitou při rituálu. Kostry dětí i lam mají rozřezané hrudní kosti a žebra, což podle archeologů svědčí o tom, že jim při rituálu bylo vyjmuto srdce.
"Obětovali to nejdražší"
Odborníci díky radiokarbonové metodě zjistili, že kostry pocházejí z doby mezi lety 1400 až 1450. Lidské oběti při rituálech jsou známy v historii z různých koutů světa, většinou šlo ale o dospělé. Peruánské naleziště nazvané Huanchaquito-Las Llamas je tak asi největším na světě co do počtu obětovaných dětí při jedné příležitosti.
"Obětovali to, co jim bylo nejdražší. Asi se domnívali, že dospělé oběti nepomáhají," myslí si Haagen Klaus, profesor antropologie z univerzity George Masona v americkém státě Virginie. Důvodem oběti byla podle něj možná nepřízeň počasí, která bránila úrodě a tím obživě.
Říše Chimú platila za jeden z nejmocnějších státních útvarů předkolumbovské Ameriky v Andské oblasti. Začala se rodit asi v 10. století v údolí Moche na severu dnešního Peru.
Největšího rozkvětu dosáhla v polovině 15. století, kdy se rozkládala na zhruba 800 kilometrů dlouhém pásu podél pobřeží. Tehdy se také její vládcové neúspěšně pokusili o expanzi na jih do říše Inků. Těm ale podlehli a kolem roku 1475 se říše Chimú stala součástí inckého impéria.
