Rozhovory s Hirohitem zaznamenal bývalý vysoce postavený zaměstnanec císařského dvora Mičidži Tadžima, který do funkce nastoupil po druhé světové válce. NHK nyní od Tadžimových příbuzných získala 18 sešitů, jejichž obsah odvysílala o víkendu ve zvláštním pořadu.
Ačkoliv není překvapivé, že Hirohito války hluboce litoval, nové dokumenty odhalují, nakolik bolestivé byly jeho emoce. Když si v roce 1952 chystal řeč u příležitosti ukončení okupace americkou armádou a obnovení nezávislosti, Hirohito údajně trval na tom, že do projevu musí zahrnout slovo lítost.
Jeho názor však změnil tehdejší premiér Šigeru Jošida, podle nějž měli Japonci hledět do budoucnosti a jakákoliv zmínka znějící jako omluva by udělala špatný dojem.
Druhá světová válka skončila kapitulací Japonska po shození jaderných bomb na města Hirošima a Nagasaki. Japonští vojáci v ní bojovali ve jménu císaře, který byl považován za boha. Po válce Spojené státy umožnily Hirohitovi setrvat ve funkci, která však byla zbavena veškeré politické moci a zůstala jí pouze ceremoniální role. Členové císařské rodiny se po válce, na rozdíl od mnoha politiků a vojáků, vyhnuli zúčtování za svůj podíl na zatažení Japonska do války.
Dokumenty dále odhalují, že Hirohito si přál válku ukončit dříve, než dospěla ke konečné kapitulaci. V osobních rozhovorech také vyjadřoval zděšení nad zvěrstvy, kterých se dopouštěli japonští vojáci. Tadžimovi však sdělil, že armáda byla natolik mocná, že ji nebyl s to ovlivnit.
Hirohito zemřel na rakovinu v roce 1989 ve věku 87 let. Vlády se ujal jeho syn Akihito, který nedávno abdikoval a přenechal trůn svému synovi Naruhitovi. Jak Akihito, tak Naruhito na rozdíl od svého předka veřejně vyjádřili lítost nad rolí Japonska ve druhé světové válce.
