Hamburk - Příčina je každým rokem stejná. Příliš velká vedra, která v důsledku globálního oteplování stihají v posledních letech severní polokouli v období od května do září a dlouhodobé bezvětří. V prvé řadě ovšem příliš mnoho fosfátů splachovaných řekami do moře.

Kombinace těchto faktorů vede každým rokem ke vzniku mohutného koberce z modrých sinic plovoucího v Baltském moři. Ten letošní je největší od roku 2005. Rozkládá se na ploše 377 tisíc kilometrů čtverečních, což je víc než činí rozloha Spolkové republiky.

Táhne se od jižních břehů Finska na severu ke švédským ostrovům Öland a Gotland na západě až po Pomořanskou zátoku na jihu a Kuronský záliv mezi Litvou a Kaliningradskou oblastí na východě.

"Sinice škodí mořské flóře a fauně," cituje agentura DPA vedoucího projektu Světového fondu na ochranu přírody (WWF) pro oblast Stralsundu Jochena Lampa. "Na mořském dně v důsledku jejich působení vznikají mrtvé zóny bez kyslíku. A to léto teprve začalo." 

Ekzemy a poškození jater

Když sinice odumírají, spotřebuje se u toho podle Lampa velké množství kyslíku a v moři se tvoří sirovodík, který klesá dolů a škodí organismům v hlubších partiích moře.

U člověka způsobují sinice kožní onemocnění jako je atopický ekzém, mohou ale také poškodit játra a vést i k vážný poruchám krevního oběhu.

Sinice jsou v posledních letech problémem na celém světě, takhle letos zamořily jezero Čchao-chu v provincii An-chuej | Foto: Reuters

Odběr prvních vzorků z Baltského moře potvrdil, že se u letošních sinic se opět jedná o nechvalně známé rody Anabaena a Nodularia.

Ty produkují toxické látky: peptid nodularin a alkaloid anatoxin. U laboratorních myší způsobuje anatoxin již po dvou minutách silné křeče a smrt zástavou dechu. Podobné projevy intoxikace byly pozorovány i u větších zvířat.

Příliš mnoho hnojiv

Podle mikrobiologa Klause Jürgense z Institutu pro výzkum Baltského moře v Rostocku se sinice šíří v moři již po desetiletí, poslední roky jsou však v tomhle ohledu zcela mimořádné.

Může za to vedle extrémních veder velké množství dusíku a fosforu, které se dostává do moře v důsledku přílišného užívání umělých hnojiv.

"Nadměrné hnojení je největším problémem Baltského moře z hlediska ochany životního prostředí a hnací silou vzniku mrtvých zón," potvrzuje jeho slova Lamp.

Koberec mezi baltskými ostrovy bude s přetrvávajícími vedry svoji rozlohu postupně zvětšovat a ta může dosáhnout rekordních hodnot.

Bez sinic jsou zatím pláže na ostrovech Rujána a Uznojem a pobřeží mezi Stralsundem a Greifswaldem.