Washington - USA zastaví finanční pomoc Egyptu a zmrazí také dodávky těžké vojenské techniky do země, která zabředla do hluboké politické krize.

Do nejlidnatější arabské země přitom mělo putovat 560 milionů dolarů (10,6 miliardy korun).

"Jde o špatné rozhodnutí. Egypt nepodlehne americkému tlaku a bude pokračovat na své cestě k demokracii tak, jako to bylo stanoveno v 'cestovní mapě'," prohlásil mluvčí egyptského ministerstva zahraničí Badr Abdalattí.

Důvěra především

Spojené státy tak reagují na nejnovější krvavé potlačení protestů vedených stoupenci sesazeného islamistického prezidenta Muhammada Mursího.

Podle mluvčí amerického ministerstva zahraničí Jennifer Psakiové Washington podstatnou část pomoci Egyptu přerušuje, dokud neučiní nový vládnoucí režim v zemi důvěryhodné kroky směřující k ustavení demokraticky zvolení civilní vládě.

Nejmenovaný zdroj z amerického Kongresu, který cituje agentura Reuters, uvedl, že se omezení dodávek vojenské techniky týká tanků Abrams, stíhaček F-16 a vrtulníků Apache. Podle ministerstva zahraničí dodávky určitého vojenského materiálu stejně jako poskytování bojového výcviku zůstanou Egyptu zachovány.

Hotovost i záruky na úvěr

Zdroj z Kongresu také upřesnil, že u finančních škrtů jde o 260 milionů dolarů hotovostních plateb a záruky na úvěr v plánované výši 300 milionů dolarů.

USA se ocitly po kontroverzním svržení zvoleného prezidenta Mursího a tvrdém potírání jeho stoupenců egyptskou armádou v ožehavé situaci. Zdráhaly se chování ozbrojených složek označit za převrat, aby nemusely podle zákona automaticky přerušit veškerou pomoc. Několik měsíců trvající nepokoje provázené proléváním krve zejména Mursího stoupenců jim ale nedovolily situaci nadále přehlížet.

Nic na tom přitom nemění na Západě jednoznačně sdílený názor, že za rozdělením egyptské společnosti na dva nesmiřitelné tábory nese hlavní vinu Mursí a jeho Muslimské bratrstvo, kteří vedli dlouhodobě svou islamistickou politiku.

Mursího příznivci označují odstavení prvního legitimně zvoleného civilního prezidenta za puč provedený armádou v čele s jejím šéfem a současným ministrem obrany Abdal Fatahem Sisim. Ten nevyloučil, že by kandidoval v prezidentských volbách, "pokud by si to občané Egypta přáli". Armádní velení přitom dosud vždy popíralo, že by mělo politické ambice.