Video o útěku z KLDR je na Choině kanále s více než 350 tisíci zhlédnutími tím nejsledovanějším. "Buď nás chytí a zabijí, nebo umřeme hlady, vyjde to nastejno," opakuje Choi slova svého otce, který se v roce 1997 rozhodl, že s rodinou uprchne ze země. Tehdy se Severní Korea potýkala s hladomorem, při kterém zemřelo až 3,5 milionu lidí.
Choi vzpomíná i na to, jak se jim povedlo překonat policejní hlídky. Nebo na poslední chvíle předtím, než se rozeběhli k řece, na jejímž druhém břehu čekala svoboda v podobě Číny.
O podobných příbězích, jako je ten Choin, se lidé běžně dozvídají z novin nebo přednášek a různých rozhovorů, kde o nich uprchlíci mluví. S pandemií ale většina těchto příležitostí a s nimi i část příjmů uprchlíků odpadly. Často se tak obrací na publikum skrz platformu YouTube.
Americký deník Los Angeles Times uvádí, že zatímco před pandemií byly takových kanálů desítky, nyní jich je už přes sto.
Here's one YouTube rabbit hole you may not have known about —
— Victoria Kim (@vicjkim) April 14, 2021
There are now 100+ North Korean refugee YouTubers who tell their own escape stories, engage in 'capitalist mukbang,' talk politics or react to Cardi B. @yamphoto and I hung out with a few.https://t.co/kaMX6HHhC2
"YouTube vypadal jako nejpřímější a také intimní způsob komunikace s lidmi," řekla deníku 34letá Kang Eun Jeong, která uprchla v roce 2008. Ve svých videích se často baví s rodiči o tom, jak se odlišuje jejich předchozí život od toho, jejž si nyní vybudovali na jihu korejského poloostrova. "Lidé se zajímají o běžný, každodenní život Severokorejců víc než o jejich mocné elity," říká.
Překonávání stereotypů o KLDR
To potvrzuje i Ttohyang, další z takzvaných talbukmin, jak se uprchlíkům z KLDR přezdívá. "Lidé se mě ptají třeba na to, co lidé v Severní Koreji jedí. Když jim řeknu, že jsem hrála videohry, tak to každého překvapí," uvedla pro britskou stanici BBC.
"Lidé touží po skutečném popisu toho, jak se v Severní Koreji žije," popisuje Jeon Young-sun, výzkumník z jihokorejské univerzity Konkuk. "Jednoduše řečeno, někteří lidé jsou zvědaví, jaké pivo Severokorejci pijí a jaké sušenky jedí," cituje ho indický deník The Hindu.
Lee Kwang Baek z webu zabývajícího se Severní Koreou doplňuje i další výhodu, kterou talbukminové na YouTube najdou. "Na YouTube mohou uprchlíci mluvit o čemkoliv, aniž by se museli autocenzurovat nebo nechat své výpovědi upravovat. Podle mě tyto pořady mohou poskytnout obsah, který televize ukázat nemohou," myslí si.
Videa ze Severní Koreje
Hvězdy internetu lze najít také přímo v Severní Koreji. Jelikož je ale v zemi přístup k internetu omezený, jihokorejské úřady se domnívají, že jde o vládou řízenou propagandu. "Je to nový fenomén," cituje japonský deník Asahi úřad pro sjednocení.
Lidé v těchto videích také ukazují své běžné životy - navštěvují restaurace, cestují metrem, učí se novým sportům nebo ukazují, jak to vypadá v jejich domovech.
"Skutečná, uzavřená Severní Korea se ve videích objevuje jen zřídka," vysvětluje Kim Young-soo, profesor severokorejských studií na univerzitě Sogang. "Poskytují novou formu propagandy, která je efektivní v ukazování pozitivní image," dodává.
