Video: Reuters | Poutání: Shutterstock, Aktuálně.cz
V Kyjevě bylo krátce před pátou hodinou ranní 24. února, když ruský prezident Vladimir Putin v televizním projevu oznamoval zahájení takzvané speciální vojenské operace. Ve skutečnosti vyhlásil Ukrajině válku, i když toto slovo nepoužil.
Ještě než Putinův projev skončil, zachytily ukrajinské jednotky ruský úder na běloruské hranici. První granáty na ně dopadly už ve čtvrt na pět místního času. Hned po Putinově proslovu se ozvaly výbuchy v několika městech: Kyjevě, Oděse, Charkově, Lvově a dalších. Terčem palby se staly letecké základny a předpokládaná stanoviště ukrajinské protivzdušné obrany.
Jak se týden po týdnu vyvíjela situace na frontě
Autor: Štefan Novák, Zdroje: The Study of War | Neue Zürcher Zeitung
Ruská masa s obrněnými vozy a tanky se dala do pohybu ze čtyř směrů. Na severu se valila přes běloruskou hranici – jedna kolona směrem k Černobylské jaderné elektrárně, druhá k městu Černihiv. Na severovýchodě Rusové mířili k Charkovu. A z východu se probíjeli do Luhanské a Doněcké oblasti, konvoj tanků se pak stáčel na jih směrem k Mariupolu.
Z lodí v Azovském moři Rusové pálili raketami na Chersonskou oblast, z Krymu poslali směrem k Chersonu pozemní jednotky.
První minuty ukázaly, že nepůjde o žádnou omezenou akci, ale o mohutnou invazi s cílem dobýt Kyjev a obsadit velkou část Ukrajiny. Rusové nasadili přes 180 tisíc vojáků.
Jako první člen ukrajinské vlády se detaily o rozsahu invaze dozvěděl z telefonátu ministr vnitra Denys Monastyrskyj. Muž, který letos v polovině ledna zahynul při nehodě helikoptéry. Okamžitě zatelefonoval prezidentovi Volodymyru Zelenskému a podle slov, které později zveřejnil, mu řekl dvě slova: "Začalo to."
Denys Monastyrskyj detaily o rozsahu invaze zatelefonoval prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Foto: Reuters, ČTK, Aktuálně.cz
V půl šesté ráno Rusové udeřili na klíčový strategický bod, který potřebovali k rychlému útoku na Kyjev. Vojenské letiště Hostomel, vzdálené od metropole jen dvacet kilometrů. Ruské vrtulníky Mi-8 a Ka-52 zaútočily na letiště. Rusům se podařilo na něm uchytit, ale ještě během dne ho Ukrajinci dobyli zpět. Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valeryj Zalužnyj nařídil veliteli 72. mechanizované brigády, plukovníkovi Oleksandru Vdovčenkovi, aby zničil přistávací plochu a znemožnil Rusům přesun posil letadly Iljušin Il-76.
Mezitím ruské jednotky zaútočily na Černihiv severně od Kyjeva, ale nedokázaly se do města probít. Později ruští velitelé vydali rozkaz Černihiv obejít a přetnout jižně od města dálnici M01 vedoucí do Kyjeva. Prudká dělostřelecká palba během několika minut způsobila velké škody v centru města.
Na Charkov dopadly první ruské střely po čtvrté hodině ranní. Ruský konvoj projel nedalekým městem Vovčansk. Bylo zjevné, že Rusové se snaží zaútočit na Charkov ze severu a východu. Ukrajinská obrana zastavila okupanty šest kilometrů před městem, první střely ale zničily severní předměstí Saltivka.
Jak probíhal pokus o obsazení letiště Hostomel první den války. Autoři: Reuters, Jakub Zuzánek, Kristýna Pružinová
Ruské námořnictvo od rána blokovalo ukrajinské pobřeží Černého a Azovského moře. Ruské jednotky ještě během prvního dne postoupily z Krymu až na okraj Chersonu, část konvoje zamířila na východ do Melitopolu.
Šířily se i zprávy, které se později nepotvrdily. Například že se ruští výsadkáři vylodili v Oděse, že se bojuje na kyjevském mezinárodním letišti Borispol nebo že jižně od Kyjeva Ukrajinci sestřelili dva ruské letouny Iljušin Il-76.
V šest hodin večer místního času vyzvala posádka ruského křižníku Moskva třináct ukrajinských vojáků na Hadím ostrově ke složení zbraní. Voják Roman Hrybov odpověděl větou, která ho proslavila: "Ruská válečná lodi, jdi do p*dele." Rusové během noci ostrov obsadili a všech třináct vojáků zajali, v prvních dnech byli Ukrajinci považováni za mrtvé.
Na mimořádném zasedání ukrajinské vlády s prezidentem padlo rozhodnutí, že s výjimkou ministrů, kteří mají co dočinění s obranou země, se všichni ostatní přesunou na západ Ukrajiny. Během dne se množily zprávy o možném útěku Zelenského z Kyjeva. Prezident je vyvrátil večer, když zveřejnil video, na kterém se objevil se svými spolupracovníky a poradci. "My vsi tut," prohlásil. Tedy v češtině: "Všichni jsme tady."
Volodymyr Zelenskyj před rokem: Jsme tady, nevzdáváme se. Zdroj: Facebook/Volodymyr Zelenskyj
Později vyšlo najevo, že Zelenského poradci Andriji Jermakovi volal na mobil zástupce tajemníka Putinovy kanceláře v Kremlu Dmitrij Kozak. Vyzval Jermaka, aby Ukrajinci kapitulovali. Ve stejný den ještě volal ministrovi obrany Oleksiji Reznikovovi jeho běloruský protějšek Viktor Chrenin. Vyřizoval vzkaz od ruského ministra obrany Sergeje Šojgua: "Když oznámíte kapitulaci, invazní vojska se zastaví."
Už 24. února se daly statisíce Ukrajinců na útěk v obavách z války. Všechny silnice z Kyjeva na západ byly beznadějně ucpané, na hranicích s Polskem, Slovenskem a Rumunskem lidé čekali desítky hodin na odbavení. Zelenskyj vyhlásil zákaz odjezdu ze země pro muže ve věku 18 až 60 let a také zákaz prodeje alkoholu.
Večer se Kyjev zahalil do tmy a ticha. Pouliční osvětlení bylo ztlumené a platil zákaz nočního vycházení. Během noci na 25. února zněly městem hned dvakrát poplašné sirény varující před útokem. Lidé se ukrývali ve sklepích nebo v metru. V centru Kyjeva byla slyšet střelba a prezident Zelenskyj byl varován, že se ho ruská komanda pokusí unést nebo zastřelit. Následující den ráno ukrajinská hlídka zastřelila skupiny Rusů oblečených do ukrajinských uniforem.
V Charkovské oblasti vyhlásil gubernátor Oleh Syněhubov zákaz vycházení a výjezdu všech vozů s výjimkou armádních. Ruská armáda se pokusila proniknout do města Sumy, ale po prudkých přestřelkách se stáhla.
U Chersonu se Rusové zmocnili města Nová Kachovka a odpálili hráz tamní vodní nádrže, čímž obnovili zásobování Krymu vodou z Dněpru. Zmocnili se také Antonivského mostu přes Dněpr. Ruští výsadkáři se vylodili na pobřeží Azovského moře sedmdesát kilometrů západně od Mariupolu.
Konvoj ruské armády mířící na Kyjev. Foto: Reuters
Do Hostomelu dorazil 25. února konvoj ruských vojáků z Běloruska, a Rusové se tak letiště znovu zmocnili, ale tvrdé boje pokračovaly. Ukrajinská armáda zformovala obranné pozice na všech silnicích a dálnicích západně, severně a východně od Kyjeva. V dalších dnech zastavovala ruské konvoje a ostřelovala je například protitankovými střelami Javelin.
Nejúspěšnější byla v prvních hodinách a dnech okupační vojska na jihu. Dne 26. února obsadila přístav Berďansk, letiště v Chersonu a město Enerhodar, kde se nachází Záporožská jaderná elektrárna.
Ten den také vešlo ve známost, že při bombardování letiště v Hostomelu Rusové zničili jediný exemplář největšího dopravního letadla na světě Antonov An-225 Mrija.
Rusům se však nepodařilo vyřadit ukrajinské letectvo ani protivzdušnou obranu. Plán obsadit Kyjev bleskovou akcí během několika dní se nezdařil.
Invaze očima fotografů
Šest nejvýznamnějších bitev
Zdroj: Reuters
Kyjev
Vítěz bitvy: Ukrajina
Trvání: 25. února – 31. března 2022
Ruská invazní vojska zaútočila na metropoli z Běloruska. Nejprve se chtěla zmocnit vojenského letiště v Hostomelu u Kyjeva a pak postupovat k hlavnímu městu z několika směrů. Rusové sice letiště dobyli, ale ukrajinští obránci stihli zničit přistávací plochu, takže okupanti tam nemohli přepravovat posily.
Rusové v následujících dnech začali s ostřelováním metropole a jejich tanky se dostaly až na předměstí Brovary. Ukrajinci je ale zastavovali protitankovými střelami Javelin. Na severozápadě od Kyjeva se vytvořila v prvních březnových dnech desítky kilometrů dlouhá ruská armádní kolona. Zůstala ale stát, protože měla po ukrajinských úderech problémy se zásobováním paliva.
Rusům se nepodařilo prolomit ukrajinskou obranu a na přelomu března a dubna se stáhli nejen od města, ale z celé oblasti na severu podél běloruských hranic.
Černihiv
Vítěz bitvy: Ukrajina
Trvání: 24. února – 4. dubna 2022
K třísetisícovému městu ležícímu mezi Kyjevem a běloruskou hranicí ruská vojska dorazila hned první den invaze. Mohutné ostřelování a obléhání Černihivu si vyžádalo desítky obětí na životech a mnoho zničených budov. Od druhého březnové týdne byla většina města bez elektřiny a tekoucí vody.
Nejhorším dnem byl 14. březen, kdy ruská raketa dopadla na frontu lidí, čekajících na chleba před pekárnou. Deset osob zahynulo.
Rusům se ani přes opakované pokusy nepodařilo do města proniknout. Jednotky, které mířily na Kyjev, musely Černihiv obejít.
Ukrajinská armáda 31. března protiútokem prolomila ruskou blokádu a získala kontrolu nad dálnicí M01, spojující Černihiv s Kyjevem. V dalších dnech ukrajinští vojáci vstoupili do okolních vesnic a 5. dubna se Rusové stáhli z celé Černihivské oblasti.
Charkov
Vítěz bitvy: Ukrajina
Trvání: 24. února – 11. září 2022
Ruské jednotky se přiblížily k Charkovu, ležícímu jen 40 kilometrů od ruské hranice, v první den invaze 24. února. Masivní dělostřelecká palba zničila sídliště Saltivka na severu města. Rakety zasáhly také centrum Charkova, zničily radnici, budovy vedení Charkovské oblasti i velké nákupní centrum.
Lidé se schovávali dny i noci v metru, které bylo jediným bezpečným místech Charkova. Třetí den po začátku invaze se do města probojovala ruská jednotka 2. brigády Útvaru speciálního určení (Specnaz). Část ní ukrajinští vojáci zlikvidovali v budově školy, další se probili z obklíčení a uprchli z Charkova. Pokus ruských vojáků dostat se do města tak nevyšel.
Ukrajinská armáda při květnové protiofenzivě vytlačila ruská vojska dál od Charkova. Ostřelování města pak pokračovalo, ale už ne s takovou intenzitou. V polovině září Ukrajinci osvobodili téměř celou Charkovskou oblast a vesnice mezi Charkovem a ruskou hranicí. Podle údajů radnice zemřelo ve městě během útoků okupantů 606 civilistů.
Mariupol
Vítěz bitvy: Rusko
Trvání: 24. února – 20. května 2022
Mariupol byl předpokládaným cílem ruské invaze, neboť leží u Azovského moře a Kreml potřeboval toto pobřeží ovládnout, aby spojil okupovaný Krym s pevninou.
Rusové přesunuli k městu na začátku invaze mnoho dělostřeleckých jednotek a tanků. Přestože Ukrajinci napadali ruské konvoje, 2. března Mariupol vojska okupantů obklíčili. Mohutné bombardování zničilo většinu města, počet obětí mezi civilisty není přesně známý, protože mnoho mrtvých zůstalo v sutinách domů. Rozhodně však podle Kyjeva zahynuly desítky tisíc lidí.
Symbolem destrukce města se stal 16. března nálet na mariupolské divadlo, ve kterém se skrývaly stovky lidí. Desetitisíce obyvatel Mariupolu okupanti zavlekli do Ruska nebo do takzvaných filtračních táborů.
Ruská armáda dobývala v těžkých bojích jednu část města za druhou, poslední ukrajinští obránci se stáhli do útrob rozlehlé ocelárny Azovstal. Vzdali se 20. května 2022.
Cherson
Vítěz bitvy: Ukrajina
Trvání: 24. února – 11. listopadu 2022
Do Chersonské oblasti vpadli ruští vojáci z Krymu hned 24. února. Dostali se na Antonivský most přes řeku Dněpr a Cherson plně ovládli 2. března. Bylo to vůbec první velké město, které jim padlo do rukou.
Ukrajinská armáda pak zadržela další ruský postup na západ ve směru na Mykolajiv a mnohokrát ostřelovala letiště Čornobajivka, kde měli Rusové letouny a helikoptéry. V Chersonu příslušníci ukrajinského odboje útočili na ruská kontrolní stanoviště a na kolaboranty, které okupanti dosadili do vedení města.
Dlouho očekávaná ukrajinská ofenziva s cílem Cherson znovu dobýt začala 29. srpna. Zpočátku postupovala pomalu, ale v říjnu už Ukrajinci začali osvobozovat vesnice v Chersonské oblasti a informátoři z města hlásili ruské přípravy na stažení.
11. listopadu poslední ruští vojáci opustili město a vyhodili za sebou do vzduchu Antonivský most. Nad Chersonem znovu zavlála ukrajinská vlajka.
Bachmut
Vítěz bitvy: Stále probíhá
Trvání: 1. srpna – dodnes
Bitva o město v Doněcké oblasti začala v srpnu, kdy ruská armáda postoupila na západ po dobytí města Popasna. Ofenzivu okupantů zde vedou hlavně příslušníci žoldnéřské Wagnerovy skupiny, kterou vede přítel ruského prezidenta Vladimira Putina, oligarcha Jevgenij Prigožin.
V listopadu ale Rusové k Bachmutu přesunuli část jednotek, stažených od Chersonu. Ukrajinští obránci se stále brání, i když v lednu Rusové ovládli sousední město Soledar a postupně začali Bachmut obkličovat.
Kvůli neustálé dělostřelecké palbě a minimálním pohybům frontové linie analytici přirovnávají bitvu o Bachmut k zákopovým bojům v první světové válce.
Jak Rusové zničili ukrajinský "sen"
S počátkem ruské invaze na Ukrajinu začaly ubíhat poslední hodiny největšího dopravního letounu světa Antonov An-225 Mrija (ukrajinsky "sen").
Po útoku okupantů na letiště Hostomel u Kyjeva příznivci letecké techniky stále doufali, že Mrija běsnění Rusů přežila. Snímky poničeného hangáru, který byl po mnoho let domovem tohoto jedinečného stroje, však příliš optimistické nebyly. Čtvrtého března ruský První kanál odvysílal reportáž přímo z letiště. Na záběrech byl vidět zcela zničený letoun.
Foto: Reuters
Technické údaje modernizované verze, kterou zničili Rusové
| Délka | 84 m |
|---|---|
| Výška | 18,2 m |
| Rozpětí křídel | 88,4 m |
| Plocha křídel | 905 m² |
| Kapacita palivových nádrží | 300 tisíc litrů |
| Hmotnost prázdného letadla | 285 tisíc kilogramů |
| Maximální vzletová hmotnost | 640 tisíc kilogramů |
| Posádka | 6 lidí (pilot, kopilot, dva letoví inženýři, navigátor a radista) |
| Motory | 6 × dvouproudový motor Progress D-18T, každý o tahu 229 kN |
Foto: Vasiliy Koba / Wikipedia / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license
Náklad vně letadla
| Hmotnost | max. 200 tun |
|---|
Foto: Vasiliy Koba / Wikipedia / Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International license
Maximální náklad uvnitř letadla
| Hmotnost | 254 tun |
|---|---|
| Výška | 4,4 m |
| Šířka | 6,4 m |
| Délka | 43,0 m |
| Objem nákladového prostoru | 1220 m³ |
| Cestující: | až 70 lidí ve speciální kabině v zadní části trupu nad nákladovým prostorem |
Foto: Reuters
Výkony
| Cestovní rychlost | 800 km/h |
|---|---|
| Maximální rychlost | 850 km/h |
| Potřebná délka ranveje | 3000 až 3500 m |
| Dostup | 11 000 m |
| Cestovní výška | 9000 m |
Foto: Shutterstock
Dolet
| S nákladem 200 tun | 4500 km |
|---|---|
| S nákladem 150 tun | 7000 km |
| S nákladem 100 tun | 9600 km |
| Bez nákladu | 15 400 km |
Mapa: Aktuálně.cz / © přispěvatelé OpenStreetMap
Foto: Shutterstock / © přispěvatelé OpenStreetMap / Aktuálně.cz
Pět ukrajinských vítězství
Vojáci na čtyřkolkách versus ruský konvoj
Zdroj: Associated Press
První dny invaze na Ukrajině vládne atmosféra strachu. Ruské jednotky postupují z Ruska, Běloruska i okupovaného Krymu a města po celé zemi hlásí exploze a ostřelování. Hlavním cílem okupantů se stává Kyjev.
Do ukrajinské metropole směřuje více než 60kilometrový ruský konvoj. Vojenská vozidla a další technika se ale v březnu nečekaně zastaví, selhávají hlavně kvůli sérii nočních přepadů příslušníků ukrajinských speciálních jednotek a operátorů bezpilotních letounů na čtyřkolkách. Obránci Kyjeva chytře útočí zejména na vozy s palivem.
Ukrajinští speciálové, zapojení do těchto úderů, improvizují. Veškeré vybavení získali díky osobním kontaktům nebo z veřejné sbírky. Metropoli přesto pomáhají uchránit jen za pomoci čtyřkolek, odstřelovacích pušek, dálkově odpalovaných min, bezpilotních letounů vybavených termovizí a dalších dronů schopných shazovat malé bomby do 1,5 kilogramů.
Zkáza chlouby ruského námořnictva
Zdroj: Facebook / Operační velitelství Jih
Třináctého dubna 2022, nad Černým mořem je zataženo. Ukrajinská armáda k průzkumným letům nemůže nasadit letadla ani drony Bayraktar. Přesto křižníkem Moskva, plujícím asi 120 kilometrů od Oděsy, otřásají obrovské exploze. Vlajková loď ruské Černomořské flotily začíná hořet, naklání se a nakonec jde ke dnu.
Chloubu ruského námořnictva zasáhly dvě ukrajinské protilodní střely Neptun, protivzdušná obrana plavidla selhala. “Nouzový stav 690, slyšíme se?” ozývalo se z lodi. Námořníci zoufale do rádia popisovali, že mají dvě díry v trupu pod hladinou ponoru a nemají se jak z otevřeného moře dostat. Příchod bouře poté znemožňuje záchranné operace.
Druhý den, když se nebe nad Černým mořem vyjasnilo, byla na vzdálenost desítek kilometrů vidět silueta křižníku Moskva, nakloněná na levobok. Kreml dodnes tvrdí, že se plavidlo potopilo v rozbouřeném moři během snahy odtáhnout ho do přístavu po explozi a požáru munice. Osud posádky dodnes zůstává nejasný. Na palubě Moskvy bylo kolem pěti set námořníků.
Ruské fiasko s pontonovým mostem
Zdroj: Associated Press
Loni v květnu se ruští vojáci bojující na východě Ukrajiny ocitají pod obrovským tlakem. Docházejí zásoby, morálka slábne, viditelné úspěchy, které by armádu povzbudily, jsou v nedohlednu.
I to je podle analytiků jeden z hlavních důvodů, proč se část ruské 74. motostřelecké brigády snaží překročit řeku Severnyj Doněc u vesnice Bilohorivka na Donbase. Navzdory těžkému ostřelování chce přes vodní tok postavit pontonový most. Akce nakonec končí jedním z největších úspěchů obránců.
Ukrajinské houfnice míří přesně a během chvíle rozmetají více než sedmdesát tanků T-72 a T-80, desítky vozidel bojové pěchoty, pontonový most a techniku na jeho postavení. Zprávy o obětech na životech jsou ohromující. Při ukrajinském úderu nakonec zemřelo 485 Rusů, tedy většina z 550 vojáků zapojených do operace.
Přetnutí mostu mezi Krymem a ruskou pevninou
Zdroj: Reuters
Pro velkou část běžných Rusů bývala válka na Ukrajině vzdáleným problémem, který se jich příliš netýká. Na konci září, kdy prezident Vladimir Putin vyhlašuje částečnou mobilizaci, se situace mění. Další potvrzení přichází hned 8. října, kdy masivní exploze přeťala Kerčský most, klíčovou tepnu mezi anektovaným Krymem a ruskou pevninou, kudy na frontové linie míří zásoby, munice i vojenská technika. Výbuch, který na vlastní oči viděly stovky turistů i místních šokuje ruskou veřejnost i politickou garnituru.
Ukrajinská tajná služba SBU se už dříve dostala k technické dokumentaci mostu. Oficiálně se k útoku ale Kyjev nepřihlásil. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak pouze napsal: "Vše, co bylo postaveno nelegálně, musí být zničeno. Vše, co bylo Ukrajině ukradeno, musí být vráceno." Kreml v reakci spustil rozsáhlé raketové útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle, které trvají dodnes.
Ani v týlu není bezpečno
Zdroj: Maxar Technologies
Začátkem prosince Ukrajina ukazuje, že si nekončící ostřelování vlastních měst nenechá jen tak líbit. Cílem ničivých úderů se naopak stávají cíle v ruském týlu stovky kilometrů od frontových linií. Výbuchy otřásají leteckou základnou Engels v ruské Saratovské oblasti nebo letištěm Ďagilevo nedaleko Rjazaně. Místa, odkud vzlétaly ruské bombardéry, útočící na Ukrajinu, se ocitají v plamenech.
"Jde o signál, že pokud Rusko bude ve válce pokračovat, bude ho to něco stát a že Rusko je stejně jako Ukrajina zranitelné vůči dronům a střelám s dlouhým doletem," cituje americký list New York Times Maxe Bergmanna, bývalého amerického diplomata, který působí v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Co jsme dělali, když začala válka
Doufali, že jen spí a z noční můry se brzy probudí. Válka na Ukrajině ale trvá už rok. Deset Ukrajinců pro deník Aktuálně.cz popisuje, jak vypadalo jejich ráno 24. února, kdy ruská vojska zahájila invazi. V televizi tehdy běžely stejné kulturní pořady jako jindy a od běžných dnů se nelišila ani rutina mnoha lidí. Někteří spěchali do práce, jiní do školy. „Zavedl se tehdy vtip: ‚Zaspal jsem válku‘,“ vzpomíná Anastasia.
Jak se týden po týdnu vyvíjela situace na frontě
Autor: Štefan Novák, Zdroje: The Study of War | Neue Zürcher Zeitung
