* Vážení čtenáři, v roce 100. výročí potopení Titaniku a havárie výletní lodi Costa Concordia jsme připravili seriál o některých velkých námořních katastrofách v posledních několika desetiletích * Připomeneme katastrofy, co k nim vedlo a k jakým změnám v lodní dopravě po těchto tragédiích došlo * Druhým dílem je nejhorší srážka dvou plavidel. Na Filipínách přišlo o život přes 4500 lidí
Manila - Filipíny jsou zemí tisíce ostrovů a lodní doprava je tam rozšířenější než autobusová, nemluvě už o železniční.
Jako trajekty a nákladní plavidla ale filipínské společnosti zpravidla používají kvůli nedostatku peněz zastaralé vraky, které v jiných zemích dosloužily a šlo je pořídit levně.
Přesně takovým případem byl i trajekt Doňa Paz. Vyrobili ho v loděnicích v Hirošimě na začátku šedesátých let a v roce 1975 Japonci plavidlo prodali na Filipíny.
Lidé chtěli na Vánoce domů
Tam v roce 1979 zachvátil Doňu Paz požár, ale po opravě znovu vyplula na moře. Ale už jen na osm let.
20. prosince 1987 trajekt vyplouval z ostrova Leyte do metropole Manily na ostrově Luzon. Zájem o místo na palubě byl obrovský, neboť se blížily Vánoce, které na silně katolických Filipínách znamenají mnoho.
Doňa Paz měla oficiálně stanovenou kapacitu 1500 pasažérů, ale tehdy se jich vtěsnalo všude, kam to šlo, více než čtyři tisíce. Posádka brala za přimhouření očí úplatky, děti se nepočítaly, lavinu lidí stejně nešlo zastavit.
Další stovky ještě později přistoupily na další zastávce, takže trajekt byl beznadějně přetížený. Do Manily měl doplout ráno a kolem desáté večer už většina lidí spala nebo v klidu ležela.
V půl jedenácté se ale ozvala obrovská rána. Do boku Doni Paz narazil z dodnes nevysvětlitelných důvodů ropný tanker Vector, patřící společnosti Caltex Philippines.
Tanker převážel palivo, které se po srážce vzňalo. V několika minutách hořelo všechno. Obě lodě, lidé, moře v okolí.
Na Doně Paz zhasla světla a nepřišly žádné pokyny od posádky. Za dvě hodiny od srážky šel trajekt ke dnu se stovkami uhořelých, za další dvě hodiny se potopil i Vector.
Signál o pomoc nikdo nevyslal. Jak se později zjistilo, Doně Paz vůbec nefungovalo rádiové spojení.
Záchrana dorazila beznadějně pozdě
O tom, že se něco děje, se tak v Manile dozvěděli až po osmi hodinách, když trajekt nedorazil do přístavu. První záchranáři dorazili k místu neštěstí, kde bylo moře hluboké přes 500 metrů, až po šestnácti hodinách od srážky.
Rekonstruovat průběh nehody se podařilo jen díky šestadvaceti lidem, kteří se z více než 4500 zachránili.
Čtyřiadvacet z nich pocházelo z Doni Paz. Stačili včas vyskočit do moře, ale utrpěli popáleniny, protože plameny zachvátily i vodu. A ta je v těch místech plná žraloků.
Vyšetřování ukázalo, že kapitán se nacházel v době zkázy v baru, kde se bavil s dalšími členy posádky. Což se poněkud podobá letošnímu příběhu výletní lodi Costa Concordia, kde nehoda zastihla kapitána v obdobné situaci.
Drtivou většinou ostatků Filipínci nikdy nenašli, z moře vyzvedli jen zhruba stovku obětí. Dodnes jde o nejhorší lodní tragédii všech dob.
Pro zemi to byla obrovská katastrofa pouhý rok poté, co v revoluci svrhla dlouholetého diktátora Ferdinanda Marcose a nastoupila cestu k demokracii.
Zlepšení nenastalo
Bezpečnost filipínských trajektů se ale ani po tragédii nezlepšila. Už následující rok zemřelo při potopení dalšího trajektu Doňa Merylin 254 cestujících.
A zatím poslední velká katastrofa se odehrála v roce 2008. Převrátil se trajekt Princess of The Stars a pohřbil v moři přibližně 800 lidí.
