Mnichov - Debata o přistěhovalecké politice přispěla k letošnímu volebnímu vítězství britských konzervativců i úspěchu Švédských demokratů či nizozemské Strany pro svobodu.
Využít protiimigrantských nálad rozdmýchaných nedávnou celosvětovou finanční krizí se nyní rozhodl také bavorský ministerský předseda Horst Seehofer.
A to navzdory skutečnosti, že úroveň přistěhovalectví do Německa, tak jako je tomu ostatně i v dalších evropských zemích, vykazuje v posledních letech sestupný trend.
"Přistěhovalci z jiných kultur, jako je Turecko či arabské země, se špatně integrují," řekl předseda bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) v rozhovoru pro týdeník Focus. "Z toho pro mne vyplývá jediný závěr. Totiž, že žádnou další migraci z těchto kultur nepotřebujeme."
Na jednu věc ale Seehofer zapomněl.
Německo, tak jako celá Evropa, se potýká s nízkou porodností a očekávaný masivní úbytek pracovních sil bude muset v budoucnosti řešit právě pomocí přistěhovalců ze zemí třetího světa.
Nejenom z toho důvodu vyvolal ale šéf bavorské CSU tvrdou kritiku jak od opozičních sociálních demokratů a Zelených, tak i z řad vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) a liberálů.
Jeden milion "neintegrovaných"
Podle zástupce předsedy sociálnědemokratické frakce ve Spolkovém sněmu Axela Schäfera Seehofer "rozdmýchává nacionalistické vášně" a členka tříčlenného vedení Zelených Claudia Rothová bavorského premiéra vyzvala, aby se veřejně omluvil.
"Naše země potřebuje racionální integrační a imigrační politiku, žádnou vědomě zjednodušující populistickou debatu o zastavení přistěhovalectví," upozornila Seehofera spolková ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserová-Schnarrenbergerová.
V osmdesátimilionové Spolkové republice představují dnes cizinci a jejich potomci ve druhé či třetí generaci přibližně patnáct procent obyvatelstva.
Více než polovina z nich má německé občanství.
Z přibližně 6,75 milionu přistěhovalců, kteří německý pas nemají, připadá největší podíl na Turky (1,7 milionu), občany někdejší Jugoslávie (600 tisíc), Italy (500 tisíc), Poláky (350 tisíc) a Řeky (300 tisíc).
Podle nedávného šetření úřadů vykazuje nedostatečné znalosti němčiny přibližně jeden milion z nich. Právě těm adresoval Seehofer svůj výpad.
Pravdu má v tom, že se jedná vesměs o občany turecké národnosti, kteří žijí v uzavřených komunitách, a to i na pracovišti, a znát Goethův jazyk perfektně nepotřebují.
V Berlíně, Kolíně nad Rýnem a dalších velkých městech přitom žijí statisíce mladých Turků, kteří němčinu ovládají stejně dokonale jako svou mateřštinu. Mají ale mnohem méně problémů nalézt kvalifikovanou, dobře placenou práci než jejich "neintegrovaní" krajané.
Jsem i prezident muslimů
Problémem integrace se při svém nedávném proslovu předneseném u příležitosti dvacátého výročí německého sjednocení zabýval také spolkový prezident Christian Wulff.
Ten sice vyzval mladé Turky, aby se lépe učili německy, zároveň ale prohlásil: "Jsem prezidentem všech, kdo žijí v této zemi. A islám mezitím patří už také k Německu."
Seehoferův požadavek, aby kvalifikované pracovní síly, které v zemi začínají chybět, byly rekrutovány z řad nezaměstnaných, označil předseda Spolkového úřadu práce Frank-Jürgen Weise za "nerealistický". Také on se vyslovil pro cílenou proimigrační politiku s cílem přitáhnout do Německa zástupce řady technických profesí.
"Samozřejmě, že potřebujeme přistěhovalce," upozornil Seehofera Schäfer. "Dnes tady máme 44 milionů osob v produktivním věku, bez imigrantů jich budeme mít v roce 2050 jen 26 milionů."
Počet Turků, kteří žijí ve Spolkové republice, loni ve srovnání s rokem 2008 klesl o více než 30 tisíc. Do své vlasti se začínají vracet zejména starší ročníky.
Totéž platí pro cizince v Německu jako celek. Loni se jich do Spolkové republiky přistěhovalo 721 tisíc, 734 tisíc jich zemi naopak opustilo. Tento trend přetrvává již několik let.
O patnáct, respektive jedenáct procent vzrostl oproti roku 2008 naopak počet migrantů z Bulharska a Rumunska. Podobně jako v případě Francie se často jedná o Romy, byť jde spíše o tisíce a nikoli desetitisíce osob. Trvale stoupá i počet Poláků, kteří se usídlují ve Spolkové republice.
Obdobná situace nastala v případě uchazečů o azyl. Oproti počátku nového tisíciletí klesl jejich počet v roce 2006 o téměř tři čtvrtiny na 21 tisíc.
V prvních dvou měsících tohoto roku požádala o azyl v Německu přibližně tisícovka Iráčanů a Afghánců.
