Ankara - Turecký premiér Ahmet Davutoglu končí ve své funkci.
Politik už nebude kandidovat na předsedu vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) při volbě, která se bude konat na mimořádném sjezdu strany 22. května. To znamená, že podle tureckých zvyklostí automaticky ztratí nárok na vykonávání funkce premiéra.
Problém pro Evropu
Pro Evropskou unii byl Davutoglu v posledních měsících hlavním vyjednávacím partnerem v rámci řešení migrační krize. Podle tureckých médií stojí za jeho pádem neshody s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, který bývá kritizován za autoritářské sklony.
Premiér se s prezidentem rozcházel v otázce posílení prezidentských pravomocí. Erdogan chce, aby se těžiště moci přesunulo od vlády k prezidentovi.
"Silná vláda AKP bude pokračovat a pokrčovat bude i práce na nové ústavě," řekl Ahmet Davutoglu ve čtvrtek novinářům. Právě nová ústava má podle představ Recepa Erdogana posílit prezidentské pravomoci. "Necítím vůči nikomu žádnou zášť, výčitky ani hněv. Nikdo ode mě nikdy neslyšel ani slovo proti prezidentovi a nikdy ho neuslyší," řekl Davutoglu. dodal sedmapadesátiletý politik, který byl dříve ministrem zahraničí.
Poté, co si Erdogan po svém nástupu do prezidentského úřadu v roce 2014 bývalého ministra zahraničí vybral za premiéra, se ukázalo, že Davutoglu má na mnoho věcí poněkud odlišné názory než hlava státu. Byl například proti pronásledování novinářů kritizujících vládu a hlavně prezidenta, zastával umírněnější postoje ohledně armádní ofenzivy proti kurdským separatistům na jihovýchodě země a zejména byl jen vlažným zastáncem změn ústavy, které Erdogan požaduje ve snaze ustavit v zemi prezidentský systém. Ten by umožnil získat více pravomocí.
Francouzský deník Le Monde uvedl, že spory mezi oběma politiky vyvrcholily během vyjednávání migrační dohody Ankary s Evropskou unií. Davutoglu prý s Erdoganem neprobíral ani základní body chystané dohody s Bruselem, ať již šlo o požadavek na bezvízový styk či na zpětné přijímání blízkovýchodních uprchlíků, kteří se z Turecka dostali do Řecka.
Zrušení vízové povinnosti je toužebným přáním mnoha tureckých obyvatel, proto Davutoglu získal velkou popularitu, jíž se prezidentovo okolí začalo obávat, píší komentátoři. Podle tureckého deníku Cumhuriyet roste Davutogluovi podpora také v turecké armádě, v tajných službách a v diplomatickém sboru.
Ve svém čtvrtečním projevu ovšem odstupující premiér prohlásil, že zrušení víz pro cesty Turků do Evropské unie zůstává pro Turecko důležitou prioritou.
Strach z přeměny Turecka
Turecký prezident je už nyní obviňován z postupné přeměny Turecka v autoritářský režim.
Zástupci turecké opozice nicméně rezignaci premiéra vidí zejména jako výsledek "puče" organizovaného z prezidentského paláce. "Odstoupení Davutoglua bychom neměli vnímat jako vnitrostranickou záležitost, všichni zastánci demokracie by se měli postavit tomuto palácovému převratu," řekl dnes lídr opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu.
Stejně to vnímá i jeden z vůdců prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattin Demirtaş. "Lidé vás zvolili a ta osoba z paláce chce rozhodovat o tom, kdo bude zemi vládnout. Tomu se říká převrat," vzkázal premiérovi. "Je zjevné, že být poslušný na 99,9 procenta (prezidentskému) paláci nestačí," dodal.
Nástupcem Davutoglua ve funkci zřejmě bude někdo z blízkých spojenců prezidenta. Hovoří se o dosavadním ministru dopravy Binalimu Yildirimovi nebo ministru energetiky Beratu Albayrakovi, který je zároveň Erdoganovým zetěm. Třetím vážným kandidátem je ministr spravedlnosti Bekir Bozdag. AKP má v parlamentu většinu křesel.
Vývoj na turecké politické scéně představuje velké překvapení zejména v Evropské unii, pro kterou byl Davutoglu v posledních měsících hlavním vyjednávacím partnerem v rámci řešení migrační krize. Hrozící komplikace ve vztazích s EU kvůli Davutogluově odchodu naznačil již ve středu na internetu bývalý švédský ministr zahraničí Carl Bildt, podle něhož důvěryhodnost turecké cesty do EU stojí a padá s nynějším tureckým premiérem.
