Praha - Summit k tzv. Východnímu partnerství byl původně v představách odstupující vlády vrcholem českého předsednictví Evropské unie.
Nakonec je zároveň i labutí písní kabinetu Mirka Topolánka. Dnešní pražský summit EU s šesti postsovětskými republikami je totiž poslední velkou akcí, v níž premiér Mirek Topolánek vystupuje jako šéf Evropské unie.
Rozšiřování unie na východ nebo alespoň navázání užší spolupráce s bývalými republikami SSSR patřilo od počátku mezi ohlášené priority českého předsednictví.
Do Prahy se tak sjeli zástupci Běloruska, Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. Ne všechny země jsou ale zastoupeny na nejvyšší úrovni.
Nedorazí běloruský prezident Alexandr Lukašenko, jehož přítomnost na summitu byla předem vyhodnocena jako nežádoucí.
Stejně tak v Praze není ani moldavský prezident Vladimir Voronin a kvůli dnešnímu tragickému požáru v Dněpropetrovsku se omluvila také ukrajinská premiérka Julyja Tymošenková.
Chybí ale také prezidenti či premiéři Velké Británie, Francie, Itálie či Španělska. To se nelíbí vicepremiérovi Alexandru Vondrovi. ""Je to pouze jejich zodpovědnost. Ale čekal bych, že přijedou," řekl novinářům.
Summit má zahájit novou éru ve vztazích mezi evropskou sedmadvacítkou a šesticí států, která neoficiálně vytváří jakýsi kordon mezi Ruskem a východní hranicí unie.
Cílem pražského jednání je více všech šest zemí přimknout k EU, povzbudit je k politickým i ekonomickým reformám a nabídnout jim případně perspektivu členství, i když všech šest států má v tuto chvíli k integraci do unie dost daleko.
Je to ale právě implicitní náznak dalšího rozšiřování Unie na východ, co podle mnohých pozorovatelů některým "starým" členským zemím sedmadvacítky na projektu Východního partnerství tolik vadí. Proto také zřejmě nechtějí být u jeho oficiálního spuštění.
Nejvíce se v této souvislosti mluví o Francii, která loni v rámci svého předsednictví přišla s podobným projektem, ovšem zacíleným jiným směrem - šlo o tzv. Středomořskou unii. Od té zase od počátku dávaly ruce pryč středoevropské země včetně České republiky.
A diplomatické zdroje z Černínského paláce nijak nezastírají, že Východní partnerství dostalo v rámci českého předsednictví takový prostor právě kvůli předchozímu pokusu Paříže vychýlit unijní osu směrem do Středomoří.
