Tallinn - Estonská metropole zažila již druhou noc po sobě násilné protesty ruskojazyčných obyvatel proti odstranění bronzového pomníku rudoarmějce z centra města.
Při srážkách demonstrantů s policií bylo dnes v noci zraněno 74 lidí. Kolem 600 osob bylo zatčeno. Předešlou noc si násilnosti, označované za největší nepokoje od získání nezávislosti v roce 1991, vyžádaly i jeden lidský život.
Tallinnský policejní šéf Raivo Kuut řekl agentuře AFP, že protesty se stejně jako v pátek místy zvrhly ve vandalismus, drancování a rabování. "Vyslechli jsme asi 300 mladých, z nichž mnoho bylo opilých," uvedl Kuut a dodal, že šlo především o příslušníky ruské menšiny.
Policie proti agresivním jedincům použila obušky, vodní děla a gumové projektily. Demonstranti se střetli s policií také ve městě Johvi, jež leží 165 kilometrů severovýchodně od Tallinnu.
Osvoboditelé, nebo okupanti?
Úřady demontovaly kontroverzní památník v noci na pátek. Estonská vláda již dříve avizovala, že jej i s ostatky 14 padlých, kteří jsou tam údajně pochováni, nechá přesunout z prominentního místa na hřbitov.
To vyvolalo ostré protesty na ruské straně, podle níž jde o hanobení odkazu osvoboditelů. Estonci nicméně v Rudé armádě vidí především okupanty, kteří jejich zemi připravili o samostatnost.
Demontovaná dva metry vysoká bronzová socha se podle tiskové služby estonské vlády momentálně nachází "pod policejní ochranou". Kde přesně to je, mluvčí odmítl ruské agentuře RIA-Novosti sdělit, stejně jako to, zda bude socha vrácena do původního stavu.
Senátoři z horní komory ruského parlamentu, Rady federace, v pátek v reakci na to jednomyslně přijatým usnesením vyzvali prezidenta Vladimira Putina, aby s Estonskem přerušil diplomatické vztahy.
"Viděli jsme dost hanobení padlých a zneucťování vítězství ve druhé světové válce," prohlásil předseda Rady federace Sergej Mironov. Rezoluce však není pro prezidenta Vladimira Putina závazná.
Bronzovou sochu vojáka Rudé armády nechal Sovětský svaz postavit v Tallinnu v roce 1947 jako připomínku padlých sovětských vojáků, kteří zahynuli v boji proti nacistickému Německu a jeho spojencům.
Podobné památníky se tehdy masově stavěly v celém východním bloku včetně Československa. Z některých míst zmizely, někde zůstaly dodnes.
Situace v Pobaltí je ale o to citlivější, že tam žije početná ruskojazyčná menšina (v Estonsku je to přibližně čtvrtina obyvatel, v Lotyšsku dokonce ještě více) a Moskva bedlivě sleduje jakýkoli krok, který by se dal vykládat jako útok na ruské zájmy.
Do této široké definice se vejde i již zmiňované hanobení odkazu sovětských osvoboditelů.
Policie: obyčejný vandalismus
Již během čtvrtečního večera se u pomníku sešlo přibližně 1500 demonstrantů z řad ruskojazyčné menšiny, aby zabránili odstranění pomníku.
Část z nich se snažila prolomit řady policistů stojící kolem pomníku. Pořádkové síly použily slzný plyn, na místo protestu přijelo vozidlo s vodním dělem.
Policii se postupně podařilo vytlačit demonstranty od památníku a kolem půlnoci místního času oznámila, že "má situaci pod kontrolou". Protesty se ale zároveň přenesly hlouběji do města, kde pokračovaly s nezmenšenou intenzitou.
Jak uvedla agentura Reuters, demonstranti podle očitých svědků rozbíjeli okna, převraceli auta, házeli na policisty kameny a lahve a někteří údajně i rabovali v obchodech.
Mluvčí estonské policie obvinil pachatele výtržností z alkoholem vybuzeného vandalismu a zdůraznil, že jejich počínání už nemělo nic společného s pomníkem.
