Pchjongjang - Skupina pozorovatelů zabývajících se situací v Severní Koreji přišla se zajímavým zjištěním. V zemi se podle jejich slov rozvíjí "tajný kapitalismus".
Pozorovatelé přes satelitní snímky pořízené za pomoci Google Earth vysledovali, že v zemi roste počet vesnických i městských trhů a tržišť.
"Je tam spousta menších nově vzniknuvších soukromých podniků," řekl CNN ekonom Curtis Melvin z George Mason University, na které dělá doktorát.
"S pomocí Google Earth se můžete podívat do minulosti na ta samá místa a zjistit, jak se vyvíjejí v čase. Na snímcích je vidět, jak se tržiště rozrostla," uvedl.
"Ve velkoměstech můžete vidět řadu tržišť, ale dají se najít v podstatě v každém městě nebo čtvrti," tvrdí Melvin. Rozrůstání tržišť vnímá Severní Korea jako pohybování se na hraně legality. Pchjongjangu se takový kapitalistický vývoj nelíbí a chápe ho jako protirežimní aktivitu.
Proto zavedl už vloni přísnější kontroly na hranicích mezi oběma Korejemi a pohraničníci tvrdě potírají rozšířenou pašeráckou aktivitu. V prosinci zrušil Pchjongjang exkurze do hraničního města Kesong a značně omezil počet Jihokorejců pracujících v industriální zóně Kaesong.
Relativní stabilita severokorejské ekonomiky "zformovala prostředí pro odpor proti tržním institucím a aktivitám, které byly s velkou nechutí určitý čas tolerovány", napsal ve své studii zveřejněné tento týden Andrej Lankov, profesor severokorejské historie na Koomin University v Soulu.
Rus Lankov strávil v Severní Koreji v osmdesátých letech rok. Studoval a psal o vzestupu kapitalismu v zemi.
Od té doby se do Severní Koreje každý rok vrací, byť má jen omezený vstup do země. Lankov jezdí dělat rozhovory s místními k hranicím s Čínou - často zpovídá právě pašeráky a křesťanské misionáře.
Severokorejská vláda příliš neví, jak s rozvíjejícím se kapitalismem v zemi zatočit - v roce 2002 provozování tržnic schválila, v posledních letech s jejich rostoucí popularitou, je ale opět začala zakazovat.
Například prodej mobilních telefonů na trzích byl v roce 2002 povolen, o dva roky později byl ale opět zakázán.
Poslední vládní omezení prodeje spočívá v tom, že soukromá tržiště mohou být otevřena pouze tři dny v měsíci. "Toto nařízení nebylo ale veřejností nikdy přijato," tvrdí Lankov.
Podle odhadů ekonomů, pochází více než 50 procent výdělku Severokorejců z ilegálního obchodu. Sami s nadsázkou tvrdí, že Severokorejci se dělí na dva druhy lidí - "na ty, kteří jsou do ilegální činnosti zapojeni a na ty, kteří umírají," tvrdí Lankov.
Rozvoj tržišť a soukromých trhovců pravděpodobně tiše podporují i regionální představitelé režimu, kteří mají podle Lankova ze zakázané činnosti nemalé příjmy.
