Tuto neděli se Lukašenko uchází ve volbách o svůj už šestý prezidentský mandát. Alexijevičová v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svoboda ale řekla, že si jeho další vládu nepřeje a dá svůj hlas Lukašenkově opoziční soupeřce Svjatlaně Cichanouské.
Prezident tentokrát čelí větší nespokojenosti a kritice než v uplynulých letech. Běloruská ekonomika stagnuje a lidé více než v minulosti volají po změnách.
Několik kandidátů, kteří se přihlásili do voleb, přitom policie zatkla a někteří v obavách o své rodiny opustili Bělorusko. Sedmatřicetiletá Cichanouská kandiduje poté, co jejího manžela, opozičního blogera a prezidentského kandidáta, policisté odvezli do vazby a obvinili jej z podněcování nepokojů. Tvrdí také, že pod jeho postelí našli desítky tisíc dolarů nejasného původu.
Na předvolební mítinky Cichanouské chodí desetitisíce lidí, zatímco Lukašenko vyzývá Bělorusy, že jedině on zajistí zemi stabilitu a dostane ji z ekonomické krize. Alexijevičová ale v rozhovoru vyjádřila obavy, že po volbách může nastat i násilná konfrontace mezi režimem a odpůrci.
"Země musí mít možnost svobodně si vybrat toho, koho chce u moci. Nesmí téci krev a v tom má nyní Lukašenko před historií velkou zodpovědnost. Nikdo nechce krev a doufám, že ji nechce ani Lukašenko," řekla spisovatelka.
Země i společnost jsou už jiné
Podle ní současný prezident po 26 letech vládnutí ignoruje změny, které se odehrávají v běloruské společnosti. "On si myslí, že je stále možné mlčící společnost podvádět, vyprávět jí různé výmysly, vyhrožovat jí. Ale to už nejde. Vyrostla nová generace a také lidé ze střední generace se probudili. Mají svůj hlas, své chápání věcí. Už to není ta společnost, která v roce 1994 poprvé zvolila Lukašenka prezidentem," tvrdí nositelka Nobelovy ceny za rok 2015.
V rozhovoru ale také řekla, že Lukašenkovi přičítá k dobrému hájení běloruské nezávislosti proti ruským snahám zemi více připoutat k Moskvě.
Před dvěma lety potvrdil určitou transformaci režimu v tomto směru také běloruský básník a literární kritik Andrej Chadanovič v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle něj k tomu přispěla válka na Ukrajině, když Rusko v roce 2014 anektovalo Krym.
"Režim se do jisté míry vylekal z vývoje na Ukrajině. Pochopil, že možnost agrese není jen teoretická. A na rozdíl od minulosti začal působit na vlastenectví Bělorusů. Dříve vše běloruské ignoroval, například literaturu i kulturu. Snahy o běloruskou identitu označoval za kýčovitý folklor. Válka na Ukrajině to ale změnila. Nyní se staví mnohem příznivěji k běloruskému jazyku, kultuře. Běloruštiny je více ve školách i v televizním vysílání," uvedl Chadanovič.
Podnikatelé jako pijavice
Bělorusko neprodělalo od rozpadu Sovětského svazu velké strukturální hospodářské změny. Sedmdesát procent ekonomiky je v rukou státu a dvě třetiny pracovní síly představují státní zaměstnanci. Velké příjmy pro státní pokladnu dosud představoval reexport ruské ropy a plynu, zpracovávaného v běloruských rafineriích. Lukašenko kdysi řekl, že soukromí podnikatelé jsou pijavice.
V úterním televizním projevu nicméně slíbil nárůst platů a opozici vyzval, aby se mu nepletla pod nohy. Podle srovnání agentury Reuters odpovídá kupní síla Bělorusů zhruba šedesáti procentům kupní síly sousedních Poláků.
Zatímco dříve režim vykresloval opoziční představitele jako loutky Západu, teď v době zhoršených vztahů s Ruskem naznačuje, že jde o agenty Moskvy. Rusko ani žádná jiná země tentokrát nevysílá do Běloruska pozorovatele prezidentských voleb a vláda ani nevydává akreditaci zahraničním novinářům s poukazem na nebezpečí šíření koronaviru.
