reklama
 
 

Svět čeká zlatá horečka, povede na dno oceánů

18. 5. 2013
OSN povolí na mořském dně těžbu zlata a dalších kovů. Licence se budou vydávat od roku 2016
Hlavní zprávy

Londýn - Svět je na prahu další zlaté horečky. Organizace spojených národů (OSN) se totiž rozhodla povolit těžbu na cenných kovů dně oceánů.

Spojené národy už zveřejnily i způsob, jakým se budou horniny obsahující zlato a další kovy z moře těžit. Podmořskou těžbu budou moci provádět jen firmy s licencí, které budou vydávány od roku 2016.

Těžba oceánského zlata byla dosud považována za příliš nákladnou a ohrožující životní prostředí.

Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), tedy instituce OSN, která striktně kontroluje veškeré těžařské aktivity, nyní ale vypracovala studii, z níž vyplývá, že těžba je možná, ovšem za přísných pravidel, napsala BBC.

Těžební firmy se zajímají především o polymetalické konkrece v hloubce 4 až 6 kilometrů, což jsou malé kusy hornin, bohaté na železo a mangan, ale i měď, kobalt, nikl a zlato.

Podle úmluvy OSN jsou tyto zdroje surovin společným dědictvím lidstva. To, jak se budou rozdělovat výnosy, musí ISA ještě rozhodnout. Z těžby v hlubinách oceánů by měly mít užitek nejen těžařské společnosti z vyspělých zemí, ale i rozvojové státy.

Jedná se o obrovské bohatství. Jen v oblasti Clarion-Clipperton v subtropické části severního Pacifiku se podle odhadů nachází až 27 miliard tun polymetalických konkrecí. Ty by mohly obsahovat sedm miliard tun manganu, 340 milionů tun niklu, 290 milionů tun mědi a 78 milionů tun kobaltu.

Mezi odborníky vyvolal nejnovější plán OSN bouřlivou debatu. Například britský biolog Paul Tyler ho zkritizoval. Podle něj by se takto mohly ocitnou v ohrožení některé živočišné druhy. "Když zničíte určitou oblast těžbou, živočichové, kteří tam žijí, se budou muset zkusit přesunout jinam nebo prostě zemřou," řekl Tyler BBC.

autor: Zahraničí

reklama
     
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama