Co jste dělal ve čtvrtek večer, když došlo k teroristickému útoku?
Zrovna mi přiletěla přítelkyně z Prahy, tak jsem vtipkoval, že jsem na oslavu jejího příjezdu zařídil ohňostroj. Takže jsme se tam byli podívat, bylo to moc pěkné. Bylo trochu zvláštní, že tam všude ještě před tím ohňostrojem pochodovali vojáci se samopaly, v hlídkách po třech. Okolo nás byly rodiny s dětmi, i spousta arabských rodin.
Vy jste ale odešli dřív, než kamion vjel do lidí?
My jsme tam byli, ale stáli jsme asi 500 metrů od místa, kde se to celé stalo, takže jsme neviděli nic. Normálně bychom ještě zůstali a šli se projít, ale zvedl se vítr a spousta lidí odcházela. Což bylo celkem dobře, protože to mohlo být ještě horší. Dozvěděli jsme se to, až když jsme došli domů - bydlím kousek odtamtud. Začaly houkat sirény sanitek a policistů, začaly mi chodit SMSky od známých z celého světa, kde jsme a jestli jsme v pořádku.
Jak jste to prožívali?
Byli jsme v šoku, je to strašné. Všichni dostali pokyn, ať zůstanou doma, aby mohly sanitky volně jezdit po městě. Obvolávali jsme se s přáteli, naštěstí jsou všichni v pořádku. Ozval se mi kolega z práce, který byl hned u toho s dcerou a vnoučaty a celé to viděli. Ten byl na tom psychicky ještě hůř než my.
Jak to dnes vypadá ve městě?
Zůstali jsme doma, všichni jsou pořád šokovaní. Včera večer se to tu hemžilo policisty, ale dnes jsou ulice úplně prázdné. A myslím, že to tak bude celý víkend. Promenáda je uzavřená i pláže jsou asi opuštěné. Policisté na místě stále vyšetřují a leží tam mrtvá těla. To víme z televize, podívat jsme se tam nešli, to by bylo nevhodné. Na víkend asi pojedeme do hor, pryč z města.
Překvapilo vás, že se útok odehrál zrovna v Nice? Nebáli jste se po nedávných útocích, že by to mohlo přijít i sem?
To by nikoho nenapadlo, jsme malé město. Naopak jsme si mysleli, že nejsme ničím speciální, aby tu na nás útočili. A je tu smíšená společnost, hodně Arabů, bohatých i chudých, mezi kterými mám přátele.
Myslíte, že se teď na soužití s Araby něco změní?
Myslím, že spíš ne. Francouzi jsou tolerantní lidi. Řekl bych, že to naštvání se obrátí spíš proti vládě, která nic nedělá. Tady třeba mladí lidi hází kameny na policisty a oni se na ně můžou jen dívat, nemůžou nic dělat.
Nebudete se teď ve Francii bát?
Jsme samozřejmě šokovaní z toho, co se stalo, ale mám tu spoustu přátel. Žije se mi tu dobře, prodávám domy a byty. Je to krásné město, perfektní pláž, milí lidé. To nezmění jeden šílenec. A může se to stát kdekoli, i v Praze. Člověk dneska není nikde v bezpečí.
