Brusel - Evropská unie se podle očekávání nedokázala shodnout na výši škrtů, které na summitu o novém rozpočtovému rámci EU na léta 2014 až 2020 požadovali zejména čistí plátci. Jednání vrcholné schůzky tak skončilo předčasně a hlavně bez kýženého výsledku.
Evropská komise předložila návrh znějící na 1,089 bilionu eur, Británie, Německo, Nizozemsko a Švédsko ale požadovaly nové úspory ve výši až 200 miliard eur.
"Potřebujeme neprodleně škrty," citovala britského premiéra Davida Camerona agentura Reuters. "Děláme to doma a musíme to dělat i tady."
Cameron mimo jiné požadoval zkrácení mezd bruselských úředníků, snížení jejich penzí a posunutí hranice odchodu do důchodu na 68 let, byť by se jednalo o víceméně symbolické úspory ve výši šesti miliard eur.
Polsko a Francie naopak trvaly na tom, že nesmí být neúměrně kráceny dotace zemědělcům.
Nepomohlo ani to, když unijní prezident Herman Van Rompuy předložil kompromisní návrh obsahující úsporu dalších 81 miliard. Cameron jeho plán smetl se stolu s tím, že se jedná o pouhý přesun miliardových částek z jedné položky rozpočtu do druhé.
Van Rompuy kupříkladu navrhoval, aby se vzalo 13 miliard eur na výzkum a dopravu a naopak se zvýšily dotace chudším regionům o deset miliard a pomoc zemědělcům o osm miliard.
Černé předpovědi se vyplnily
Po dlouhé době tak summit sedmadvacítky končí krachem. Předpověděla to ostatně již ve čtvrtek německá kancléřka Angela Merkelová. Unii teď čekají další složitá jednání, a hlavně další rozpočtový summit. Ten by mohl být svolán na leden nebo únor příštího roku.
"Pokud se nedohodneme, jsou tady ještě roční rozpočty unie," připomněl spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble. "To ale samozřejmě není to nejlepší řešení."
Pro stávající rozpočet neznamená neúspěch summitu nic, krach jednání ale vrhá stín na celou EU, která se díky parciálním zájmům nedokázala shodnout na zásadní věci, totiž na výši financování svých institucí.
Krach jednání summitu přichází na pozadí zpráv hovořících o tom, že se Mezinárodní měnový fond a eurozóna dohodly, jak postupně snížit zadlužení Řecka. Euro po těchto informacích posílilo a dostalo se na letošní nejvyšší úroveň oproti dolaru. Úroky placené ze španělských a italských dluhopisů naopak zaznamenaly další pokles, což umožní vládám v Madridu a Římě půjčovat si napříště peníze levněji.
Česká republika sice odjela na summit s tím, že škrty podpoří, premiér Petr Nečas ale zároveň trval na tom, aby nebyly kráceny takzvané kohezní fondy Unie, z nichž Česko čerpá mnohamiliardové částky.
