New York - Lidstvo už vyprodukovalo 8,3 miliardy tun plastů. Většina se ho vyrobila v posledních 65 letech a může trvale zamořit přírodu, protože končí v odpadních jámách a v oceánech. Zjistila to nová studie amerických vědců publikovaná v časopise Science Advances.
Veškerý tento odpad by dokázal pokrýt celou Argentinu, což je osmá největší země světa. Hmotnost těchto plastů odpovídá zhruba miliardě slonů nebo 25 tisícům budov newyorské Empire State Building.
"Rychle se blížíme stavu, kdy budeme planetou plastu," citoval zpravodajský server BBC vedoucího studie Rolanda Geyera z Kalifornské univerzity.
Studie vůbec poprvé zkoumala, kolik plastu se na celém světě vyrobilo, jak a k čemu se ve svých nejrůznějších podobách používá a kde končí. Zjistila například, že polovina z celkových 8,3 miliardy tun byla vyrobena za posledních 13 let.
Kolem 30 procent vyrobeného plastu se dosud používá. Jen asi devět procent vyhozeného plastu se recyklovalo, zhruba 12 procent se spálilo. Nejkratší užitnou dobu mají obaly, je to typicky méně než jeden rok, nejdéle plast slouží ve stavebnictví a strojírenství.
Pokud by pokračoval současný trend, na Zemi se do roku 2050 vyrobí kolem 34 miliard tun plastů, cituje ze studie britský list The Guardian. V Evropě se tohoto odpadu v současné době zrecykluje 30 procent, v Číně asi 25 procent a v USA devět procent.
Přibližně 18 tun plastů se letos našlo na jednom z nejodlehlejších ostrovů, neobydleném korálovém útesu v jižním Pacifiku.
Podle jiné studie jsou plastem zamořeny také arktické pláže v řídce obydlených oblastech. Plast se ale už dostal i do lidského potravního řetězce. Podle studie univerzity v Plymouthu se našel v útrobách třetiny ryb ulovených v Británii, včetně tresek a makrel.
Polymery, jimiž je plast tvořen, jsou všude kolem. Jejich kvality kazí fakt, že se v přírodě nerozkládají. Zbavit se jich lze jen takzvanou pyrolýzou, kdy se působením vysoké teploty rozštěpí, nebo spalováním. Tím však unikají do vzduchu škodlivé emise.
