Praha - Když do Bílého domu téměř před rokem nastupoval nový prezident Barack Obama, bylo nad slunce jasné, že mnoho věcí, které prosazoval jeho předchůdce George Bush, změní směr, či dokonce nebudou mít pokračování. A tak došlo i na zrušení protiraketového deštníku v Polsku a Česku, který Bushova administrativa vehementně prosazovala.
Po třech letech vyjednávání Topolánkovy vlády o vybudování protiraketových základen v Česku Washington dospěl k názoru, že se místo proti raketám dlouhého doletu chce zaměřit na potenciální nebezpečí střel krátkého a středního doletu.
A od smlouvy, kterou s českou vládou podepsal v červenci roku 2008, ze dne na den - lépe řečeno z noci na den - jednoduše odstoupil.
Sedmnáctého září tohoto roku v 0:21 Barack Obama zatelefonoval premiéru Janu Fischerovi, aby mu oznámil, že místo globálního systému jeho vláda plánuje vybudovat menší systém regionální obrany.
A zatímco si zhruba sedmdesát procent Čechů, Moravanů a Slezanů v momentě, kdy se následující den z médií zprávu dozvědělo, oddechlo, zastánci radaru se hrozili toho, co bude dál. Někteří neváhali a zrušení protiraketového systému označili za jednoznačné vítězství Kremlu. A jiní se ptali, jaké odškodné nám za zrušený radar USA nabídnou.
Průzkum pole
Do Česka v následujících týdnech a měsících zavítalo hned několik vysoce postavených amerických vládních činitelů.
V návštěvě viceprezidenta Joea Bidena v Česku mnozí viděli zejména usmiřovací poselství.
Jiní měli za to, že není proč se usmiřovat a omlouvat. "Není co napravovat, jelikož nebylo nic narušeno," prohlásil tehdy šéf Zelených Ondřej Liška, který se od počátku stavěl proti radaru.
Zrušení radaru aktivně vítala i jedna ze dvou nejsilnějších stran v České republice, ČSSD.
"Projekt protiraketové obrany tak, jak jej prosazoval bývalý prezident G. Bush, byl projevem myšlení minulosti, návratu do dob studené války a nerespektování zahraničně-politické reality, kdy svět už není ovládán silami Dobra a silami Zla," napsal v "osudný" den šéf českých socialistů Jiří Paroubek.
A někteří z těch, kteří radar v Brdech zastávali, nakonec tvrdili, že není proč si střední Evropu usmiřovat. Mezi nimi byl i bývalý prezident Václav Havel, který ještě nedávno společně s dalšími východoevropskými celebritami z obav z ruského medvěda psal prezidentu Obamovi, aby "tento region neopouštěl".
"Pokud mají Američané pocit, že se nás dotklo, že se plánu radaru vzdali, pak myslím, že tento pocit je neopodstatněný," řekl Havel Českému rozhlasu těsně po zrušení radaru.
Plné pochopení pro zrušení radaru nalezla také současná hlava státu, Václav Klaus. "Toto rozhodnutí plně respektuji," řekl v rozhovoru pro americký konzervativní list The Washington Times s tím, že nebyl nikdy o nutnosti existence systému přesvědčen.
Bývalý premiér a šéf ODS Mirek Topolánek a někteří členové ODS situaci viděli ovšem jinak. Oslabení vlivu Američanů v srdci Evropy podle něj posílí vliv Ruska, což jednou bude mít fatální následky.
"To, že (USA) ruší smlouvu, má dvě dimenze. Určitý zjemněný postoj americké administrativy při vyjednávání s Ruskem a ten druhý, a to je ta špatná zpráva, že sami využili situace, kdy je tato země nestabilní a kdy se chová velmi netradičně a nestandardně," nechal se slyšet Topolánek.
Vershbowova nekonkrétní nabídka
Během listopadu do Česka z Nového světa zavítaly další delegace, které měly za úkol již mluvit o konkrétních plánech zapojení země do nového amerického systému protiraketové obrany.
Nejprve dorazil náměstek ministra obrany Alexander Vershbow. Podle jeho slov americká strana předala Česku "několik konkrétních návrhů", jak by taková spolupráce mohla vypadat. On sám před novináři konkrétnější být nechtěl.
"Existuje návrh, který jde směrem možné technické spolupráce, mohou v tom být zapojena určitá zařízení… Nemluvíme o tom, co chystáme v Polsku. Tohle jsou jiné záležitosti, ale mohou být velmi hodnotné," řekl tehdy Vershbow novinářům po jednání na českém ministerstvu obrany.
Mimo jiné také sjednal působení českých odborníků v Agentuře pro protiraketovou obranu (MDA), která má nový systém obrany na starosti. Český expert do USA ale zatím neodjel.
Do třetice všeho dobrého
V polovině listopadu do Prahy zamířila ještě náměstkyně americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové, Ellen Tauscherová.
Ale i ona zůstala jen u slibu, že Česko v novém americkém systému bude hrát "významnou roli".
Podle ní konkrétnější kontury role Česka v novém systému budou jasnější až po sérii výměnných návštěv konzultačních technických týmů obou zemí, které by měly začít během prosince či ledna a trvat zhruba půl roku.
Ruský medvěd za rohem?
Kromě dvou třetin české populace Obamovo rozhodnutí vítal i Brusel. Lídři EU si byli dobře vědomi propasti, která mezi evropskými členskými státy a Ruskem zeje a s možností vybudování protiraketového deštníku ve střední Evropě na obzoru se ještě více prohlubovala.
Zrušení radaru tedy viděli jako šanci najít s Ruskem společnou řeč a učinit z něj aktivnějšího hráče na poli obranné politiky Evropy.
Kreml však zrušení radaru nevítal s tak otevřenou náručí jako Brusel. Podle listu Economist jej vnímá pouze jako "plán upravený, nikoli zcela zrušený". Vladimír Putin bez obalu prohlásil, že od americké strany "očekával větší ústupky".
Noční telefonát
Náhlý noční telefonát bez řádné diplomatické přípravy nevítali ani zaměstnanci americké ambasády v Praze.
"Byl to zvláštní pocit. Celé dva roky na něčem pracujete a ráno přijdete do práce a najednou jako by to nebylo," popsal své frustrace z náhlého zrušení projektu Aktuálně.cz diplomatický zdroj pracující na velvyslanectví. "Všichni, kteří jsme na tom pracovali, bychom bývali přijali, kdyby nás na to s předstihem připravili."
Některým se nezdá ani dlouhotrvající výběr nového amerického velvyslance pro Česko a přičítají tomu symbolický význam. Podle nich to značí, že pro Obamu region střední a východní Evropy přestal být prioritou.
A proč by měl být? ptají se jiní. Korespondent pro Bílý dům listu New York Times Peter Baker má v tomhle ohledu jasno. Píše, že s Afghánistánem, Irákem, Guantanámem, ekonomickou krizí a zdravotní reformou na krku má "prezident zkrátka trochu jiné starosti".
Navíc zdlouhavý výběr diplomatů, kteří jsou často politickými spojenci prezidenta, není nic nového pod americkým sluncem. Noví diplomaté do Číny a Indie byli potvrzeni také až nedávno. Jinak to ale vidí samotní zaměstnanci americké ambasády v Praze.
"Po zrušení radarového plánu teď vlastně moc nevíme, kam směřujeme. Každé ráno čekáme, že přijde očekávané oznámení, ale stále nic. Takže jsme trochu v takovém vakuu," řekl diplomatický zdroj Aktuálně.cz.
Spekulace o náplasti
V souvislosti s kompenzací za zrušení štítu se zpočátlu spekulovalo o možnosti umístění velitelství nového systému protiraketové obrany až po samotné rakety. Tyto zprávy však Obamova administrativa následně dementovala.
V jednu chvíli se mluvilo o vyslání českého kosmonauta do vesmíru na americkém raketoplánu. Tohoto nápadu se chytil především ministr zahraničí Jan Kohout, který jej osobně už v září v New Yorku předložil šéfce diplomacie Hillary Clintonové. Tato kompenzace za zrušený radar však zatím zůstává jen v rovině zbožného přání.
Otázka amerických investic do české vědy a výzkumu ale podle slibů Joea Bidena zůstává stále živá a reálná.
V ekonomické oblasti si Česko nemá nač stěžovat - vzájemný obchod s USA pokračuje, ba dokonce narůstá.
Výměnné studentské programy běží také naplno dál. Počet studentů vyjíždějících do USA přes americkou Fulbrightovu nadační komisi dokonce rok od roku stoupá.
Česko se zkrátka bude muset smířit s tím, že pro USA nemusí být v oblasti obrany partnerem číslo jedna, ve všem ostatním s ním ale strýček Sam podle všeho nadále počítá.
