* Agca seděl do roku 2000 v Itálii, pak i v Turecku * Spekulace o podílu KGB na atentátu nebyla nikdy potvrzena, ale ani spolehlivě vyvrácena * Turek slibuje, že na svobodě řekne pravdu
Ankara - Téměř tři desítky let strávil za mřížemi jeden z nejznámějších atentátníků 20. století.
Turek Ali Agca, který 13. května 1981 postřelil papeže Jana Pavla II. na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, dnes vyšel na svobodu.
Za pokus zavraždit papeže si v Itálii odseděl devatenáct let. Dalších skoro deset let pobýval ve věznici v Turecku za svůj dřívější zločin. V roce 1979 zastřelil novináře.
Dnes ráno opustil věznici v konvoji čtyř automobilů. Čekali na něj novináři a malá skupinka lidí, která bojovala za jeho propuštění. Agca byl převezen na zdravotní prohlídku do vojenské nemocnice, pak bude definitivně volný.
Vznikne kniha i film?
O publicitu se dnes dvaapadesátiletý Turek stará důkladně. Už před propuštěním oznámil, že objasní vše o pozadí atentátu a řekne, zda jej tehdy najala sovětská KGB, bulharská tajná služba či kdokoliv jiný.
Chce psát knihu, má prý nabídku na natočení filmu. Žít prý bude v Istanbulu.
"Chci navštívit Vatikán a setkat se s papežem Benediktem XVI," vzkázal z vězení a dodal, že hodlá navštívit hrob muže, na kterého kdysi střílel. Jana Pavla II., který zemřel v roce 2005.
V ručně napsaném dopise, který ukázali novinářům Agcovi právníci, atentátník také odsuzuje terorismus a označuje Al-Káidu za "nacistickou zločineckou organizaci".
Agcu Jan Pavel II. ve vězení navštívil a odpustil mu. V jedné ze svých knih papež napsal, že útok kdosi řídil a Turek byl jen vykonavatelem. Konkrétnější však nebyl.
Šedý vlk
Pozadí atentátu tak zůstává dodnes nejasné. Sám Agca, kdysi člen turecké nacionalistické organizace Šedí vlci, výpověď často měnil.
Nejprve tvrdil, že jednal sám a jeho motivem byla nenávist ke křesťanství. Pak začal hovořit o spolupráci s KGB a bulharskou tajnou službou, kterou údajně Moskva pověřila přípravou a provedením vraždy.
Italská policie v roce 1982 zatkla Bulhara Sergeje Antonova, oficiálně zaměstnance pobočky bulharské letecké společnosti Balkan Airlines. Právě on byl podezřelý, že atentát připravil a nepřímo vedl Agcovu ruku.
Strávil čtyři roky ve vazbě, ale propustili jej pro nedostatek důkazů. O případu už nepromluví. Dlouhá léta žil v Sofii v ústraní, v roce 2007 zemřel.
Znepokojená KGB
Na odstranění polského papeže měly zájem především komunistické režimy ve východní Evropě a hlavně Sovětský svaz. Obávaly se, že může svojí autoritou a vlivem podnítit odpor proti komunismu, což se zejména v případě Polska nakonec potvrdilo.
Je známo, že šéf KGB Jurij Andropov označil zvolení Poláka papežem za velké nebezpečí. Není však jasné, zda byl sovětský režim připraven zajít tak daleko a hlavu katolické církve připravit o život.
Vyšetřovací komise italského parlamentu nicméně před třemi lety prohlásila, že řada skutečností dává za pravdu teorii o účasti KGB a bulharské tajné služby. Navíc se údajně do akce zapojila i východoněmecká Stasi.
"Jsem přesvědčen, že atentát zorganizovala Moskva. Bulhaři měli akci provést a Stasi po činu dezinformační kampaní zamést stopy," tvrdí italský senátor Paolo Guzzanti, který stál v čele vyšetřovací komise.
Agca ve svém dopise z vězení slibuje: "Všechny tyto otázky zodpovím v následujících týdnech."
