Salisbury - O účelu Stonehenge - kruhového komplexu menhirů a kamenných kruhů v jižní Anglii, který byl postaven tři až dva tisíce let před Kristem - se spekuluje odnepaměti.
Hovoří se například o tom, že šlo o prastaré pohřební místo, chrám keltských kněží druidů, nebo dokonce o část přistávací plochy pro mimozemšťany.
Umělecký kritik a bývalý ředitel několika věhlasných britských muzeí Julian Spalding teď ale přišel s teorií, kterou ještě nikdo před ním nevyslovil.
Tvrdí, že se jedná o pozůstatek jakési prehistorické Mekky.
Kamenný komplex prý sloužil jako podstavec pro obří vyvýšené rituální pódium. Na něm usazená dřevěná plošina se podle Spaldinga mohla otáčet kolem své osy, zřejmě kvůli tomu, aby se mohla přizpůsobovat postavení hvězd.
"Je to kompletně odlišná teorie od těch, s nimiž dosud kdokoliv přišel. Všichni interpreti se mohou plést. Dívali jsme se na Stonehenge ze špatného úhlu - ze země, což je ale pohled dvacátého století. Nepřemýšleli jsme tak, jako mohli přemýšlet naši předci," vysvětlil autor nové teorie deníku The Guardian.
Byl to kruh, ukázalo se teprve loni
Pokud by se jeho tvrzení podařilo prokázat, nebylo to poprvé, co by museli archeologové a historikové přiznat, že se - pokud jde o Stonehenge - mýlili.
Minulé léto byly kvůli suchu a ústupu zeminy v komplexu objeveny další artefakty, které prokázaly, že se nejedná o nedokončený architektonický počin, jak někteří odborníci tvrdili. Ukázalo se naopak, že monument tvoří dokonalý kruh.
A na čem umělecký kritik a bývalý ředitel několika muzeí své tvrzení staví? Stačí se prý podívat na to, jakým způsobem ve stejné době stavěli v Číně, Peru nebo v Turecku.
"Egyptští faraoni, čínští císaři, stejně tak jako papeži byli v těch dobách vždy nošeni. Nebylo přípustné, aby se dotkli nohou země. Chtít po nesmrtelných bytostech, aby se snesly z nebe, ochutnaly zemský prach a brouzdaly se ve výkalech, by pro ně byla nepředstavitelná urážka," vysvětlil Julian Spalding.
