Modrá nahrazuje bílou. Porovnejte si, jak během 20 let mizí led v Arktidě

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
11. 8. 2020 6:04
Letní sezona za severním polárním kruhem ještě není u konce, ale mořský led už teď taje rekordním způsobem. Letošní červenec byl pro Arktidu tím nejtragičtějším za posledních 42 let.

načítám grafiku

Každoroční úbytek ledu zrychlil tak, že rozsah mořského ledu - tedy oblast v oceánu s ledovou pokrývkou - klesl na rekordně nízké hodnoty. Snímek amerického vesmírného úřadu NASA porovnává množství ledu letos v červenci a před dvaceti lety. Rozdíl je vidět na první pohled.

Žluté linky na mapě pak ukazují oblast, kam průměrně sahal led v období mezi roky 1980 a 2010. Letos v červenci bylo v Arktidě průměrně o 2,19 milionu kilometrů čtverečního méně ledu než v tomto znázorněném období.

Úbytek ledu v Arktidě měří americká NASA svými satelity od roku 1979. Od té doby zaznamenává tání, v posledních letech poměrně dramatické.

Mořský led odtává pravidelně každé léto, v zimě se zase obnovuje. Zatímco kolem března je ho nejvíce, minimálních hodnot dosahuje někdy kolem září. Jak bude letos vypadat zbytek sezony, zatím nelze odhadnout. 

Klimatická krize v Arktidě

Arktida je v době klimatické krize velmi zranitelný region. Ohřívá se až třikrát rychleji než zbytek planety. Letos je to znát víc než jindy. Od začátku léta padají za polárním kruhem teplotní rekordy, sezona požárů na Sibiři začala dřív a je ještě ničivější než loni. Kouř z hořících lesů se dostal až na americkou Aljašku. 

Také kanadská část Arktidy zaznamenala letos teploty o pět stupňů Celsia vyšší, než je průměr za posledních 30 let. Minulý týden se tam rozpadl poslední nedotčený šelfový ledovec. Tlustá ledová plošina stará 4000 let se rozlomila a zmenšila se o 40 procent, konkrétně o zhruba 80 kilometrů čtverečních.

Požáry a vlny veder na Sibiři způsobují, že led v Severním ledovém oceánu nejvíce ubývá kolem ruského pobřeží, což je vidět na zobrazené mapě. Tím se otevírá severní mořská cesta pro lodní dopravu, která bývá polovinu roku neprůjezdná. I letos se otevřela extrémně brzy. V posledních letech provoz v Severním ledovém oceánu roste. První nákladní lodí, která proplula z ruského poloostrova Jamal až do Beringova průlivu, byl ruský tanker, který vyrazil na cestu už 18. května.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 5 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy