Každoroční úbytek ledu zrychlil tak, že rozsah mořského ledu - tedy oblast v oceánu s ledovou pokrývkou - klesl na rekordně nízké hodnoty. Snímek amerického vesmírného úřadu NASA porovnává množství ledu letos v červenci a před dvaceti lety. Rozdíl je vidět na první pohled.

Žluté linky na mapě pak ukazují oblast, kam průměrně sahal led v období mezi roky 1980 a 2010. Letos v červenci bylo v Arktidě průměrně o 2,19 milionu kilometrů čtverečního méně ledu než v tomto znázorněném období.

Úbytek ledu v Arktidě měří americká NASA svými satelity od roku 1979. Od té doby zaznamenává tání, v posledních letech poměrně dramatické.

Mořský led odtává pravidelně každé léto, v zimě se zase obnovuje. Zatímco kolem března je ho nejvíce, minimálních hodnot dosahuje někdy kolem září. Jak bude letos vypadat zbytek sezony, zatím nelze odhadnout. 

Klimatická krize v Arktidě

Arktida je v době klimatické krize velmi zranitelný region. Ohřívá se až třikrát rychleji než zbytek planety. Letos je to znát víc než jindy. Od začátku léta padají za polárním kruhem teplotní rekordy, sezona požárů na Sibiři začala dřív a je ještě ničivější než loni. Kouř z hořících lesů se dostal až na americkou Aljašku. 

Také kanadská část Arktidy zaznamenala letos teploty o pět stupňů Celsia vyšší, než je průměr za posledních 30 let. Minulý týden se tam rozpadl poslední nedotčený šelfový ledovec. Tlustá ledová plošina stará 4000 let se rozlomila a zmenšila se o 40 procent, konkrétně o zhruba 80 kilometrů čtverečních.

Požáry a vlny veder na Sibiři způsobují, že led v Severním ledovém oceánu nejvíce ubývá kolem ruského pobřeží, což je vidět na zobrazené mapě. Tím se otevírá severní mořská cesta pro lodní dopravu, která bývá polovinu roku neprůjezdná. I letos se otevřela extrémně brzy. V posledních letech provoz v Severním ledovém oceánu roste. První nákladní lodí, která proplula z ruského poloostrova Jamal až do Beringova průlivu, byl ruský tanker, který vyrazil na cestu už 18. května.