Michael Arulananathan se humanitární pomoci východnímu pobřeží Srí Lanky věnoval už roky před tsunami. Díky své důslednosti (ať již v účtech či v plnění úkolů), a díky bezvadné angličtině (jíž se naučil v letech, kdy si vydělával v Saudské Arábii), se stal nepostradatelným hned pro tři mezinárodní nevládní organizace.
Po prosincovém neštěstí se stal projektovým manažerem České katolické charity.
Problémům tamilského východu rozumí do detailů. A takhle odpovídal na otázky čtenářů Aktuálně.cz v on-line rozhovoru:
Odpovězeno: 14. 12. | 15:02Autor: niranjan ananda
Otázka: Zdravim z Anglie pana Arulananathana! Prvne se chci zeptat pro kterou charitativni organizaci pracujete a jestli je mezinarodni. Dale jestli by jste mohl blize popsat jak jsou vyuzivany penize krok po kroku od momentu kdy radovy obcan pripeje az po jejich prakticke vyuziti, kolika fazemi castky projdou, kolik spolknou administrativni ukony samotne organizace, jestli si najimate jine firmy pro vypracovavani projektu jak financnich tak ostatnich (stavebnich, zabezpecovacich etc. ) Jakou mirou jsou zapojeni na praci pri vyuzivani penez samotni postizeni lide a jestli mate podporu mistni vlady ci kraju dane zeme. A take jestli spolupracujete s ostatnimi organizacemi a pokud ano do jake miry. Pracuji pro OXFAM GB
Michal Arulananathan: 1. Pracuji pro Českou katolickou charitu, což je mezinárodní organizace. Spolupracujeme s místní Caritas EHED, což je pobočka Caritas-Sri Lanka (SEDEC), jejíž působení je regulováno zákony a vznikla v roce 1963.
2. Když peníze přijdou k nám na ostrov, převezme je zástupce dané humanitární organizace. Někdy penězi financujeme naše vlastní projekty, někdy část peněz předáme zdejší charitě jako příspěvek na větší projekty, které bychom si my sami nemohli dovolit. O tom, jak přesně peníze použijeme, rozhodují v Praze.
3. Na provoz naší pobočky nájem kanceláře, na platy lidí, benzín, účty za telefon a podobně vydáme přibližně 1750 dolarů za měsíc. Může se to zdát hodně, ale neumíte si představit, kolik utratí za své zázemí třeba takový UNICEF. Anebo právě Oxfam.
4. Snažíme se využívat místní lidi co nejvíce, vyhledáváme právě ty nejchudší rodiny, lidi, kterým voda vzala jejich práci, a dáváme jim práci. Za měsíc takto na gážích rozdáme kolem tisíce dolarů. Další lidi platíme v naturáliích, například ovocem.
5. Skoro každý program je napojený na další humanitární organizace.
Odpovězeno: 14. 12. | 15:07Autor: Jitka Adamusová
Otázka: Dobrý den (večer) na Srí Lanku,
1.zajímalo by mě jaké konkrétní projekty Česká katolická charita na východě SL financuje.
2. zda-li je na východním pobřeží dost pomoci
3. jak konkrétně vidíte konflikt mezi Sinhálci a Tamily v souvislosti s tsunami a následnou pomocí. Cítí se Tamilové opět diskriminováni?
Michal Arulananathan: 1. Samostatným projektem je rozdávání mangovníkům a kokosovníků rodinám, které byly postiženy tsunami. Za tři roky budou moci sklízet manga a za pět let kokosy. Dále vysazujeme osmikilometrový zelený pás podél pobřeží. Ten by měl zastavit postup moře na pevninu. Měl by vytvořit pěkné, čisté prostředí. Chránit před přírodními katastrofami jakými jsou tsunami či cyklóny. Tyto stromy Casurines trees jsou také přirozeným filtrem před nejrůznějšími infekcemi, které by mohl přinést vítr z oceánu. Takhle bych mohl pokračovat dlouho. Ale uznejte na Srí Lance je horko a právě stromy budou příjemným místem, kde člověk může odpočívat ve větším chladu.
2. Můj názor je, že spousta peněz přichází, ale nejsou efektivně využívány. Myslím jsi to já i spousta lidí, se kterými se tu bavím. Stále vidím málo nových domů, lidé bydlí v kempu v provizorních přístřešcích. Nestaví se nové školy, nemocnice, kostely či chrámy.
3. Tamilové se určitě znovu cítí být diskriminováni. V oblastech obývanými Tamily téměř neprobíhají žádné úklidové práce, přichází sem méně peněz a podobně. Více bych se k politické situaci nerad vyjadřoval.
Odpovězeno: 14. 12. | 15:25Autor: Kačí
Otázka: Zajímalo by mě, jak moc nebezpečné pro turisty je nyní jet do měst jako je Batticaloe. A co takové cestování tam obnáší?
Michal Arulananathan: Pokud jde o cizince, neviděl bych snad ani jediný problém, pokud se rozhodnou cestovat po východním pobřeží Srí Lanky. Policisté na check-pointech je nechají bez problémů projet. Vlastně jediný problém, který tu budou mít, je s hotely. Na východním pobřeží jich je velmi málo a ještě méně takových, které by splňovaly vyšší standardy.
Odpovězeno: 14. 12. | 15:27Autor: Ori
Otázka: Co si Tamilové myslí o LTTE? Sympatizují s nimi? Obyčejní lidé si také myslí, že nezávislost východu by byla lepší?
Michal Arulananathan: Místní lidé respektují LTTE, vidí v nich svou reprezentaci. Vím to, protože žiju v samotném centru města, které bylo hlavním stanem LTTE. Respekt není vyvolaný strachem. Lidé uznávají LTTE, protože cítí, že vláda jim vůbec nepomáhá. Neřeší jejich situaci. Ekonomicky i jinak je velmi zanedbává. Pokud jde o nezávislost, Tamilové si skutečně myslí, že by byla pro ně výhodnější a lepší než toto soužití s Colombem.
Odpovězeno: 14. 12. | 15:28Autor: [email protected]
Otázka: Moc zdravím pana Arulananathana a chci se ho zeptat: Co dnes lidé na východním pobřeží nejvíce potřebují?
Michal Arulananathan: Lidé postižení tsunami rozhodně nejvíce potřebují přístřeší. A tím myslím skutečné domy, ne nějaké provizorní plechové chatky. Potřebují mít své místo, svůj vlastní domov, své soukromí, trochu prostoru k životu. A druhá nejdůležitější věc: náhrada za školy, které byly poničené tsunami. Teď mám pocit, že bych těch věcí, co nejvíce potřebují, mohl vyjmenovat nekonečnou řadu. Ale přidám ještě alespoň jednu: potřebujeme tady továrny. Místo, kam může chodit hodně lidí pracovat. Dříve tu byla papírna, ale vlny ji totálně zničily a teď tu vlastně není pracovní příležitost pro hodně lidí.
Odpovězeno: 14. 12. | 15:29Autor: Fífa
Otázka: Ještě je pro lidi na Srí Lance tsunami citlivé téma? Nebo za ten rok už se s tím vším smířili a už pro ně ta katastrofa není tak citlivé téma?
Michal Arulananathan: Lidé si to stále pamatují. Hodně podrobně. Nechtějí například chodit na pláž. Mají pořád obrovský strach z moře, že může zase zaútočit. S tím jsme měli například obrovský problém v září, kdy jsme pořádali "Beach Session Family Afternoon", piknik na pláži pro celé rodiny. Připravovali jsme to velmi dlouho, pracovali s psychology s postiženými rodinami. V den party jsme poslali do kempu pro lidi bez přístřeší tři autobusy, ale jen jeden přijel na pláž plný.
Odpovězeno: 14. 12. | 15:30Autor: Jana
Otázka: Dá se nějak na první pohled poznat, kdo je Tamil a kdo Sinha?
Michal Arulananathan: U žen to může na první pohled rozeznat kdokoli. Tamilové jsou hinduisté a ženy tedy mají na čele onu tečku "kunkuma pottu". Ale u muže to nerozeznáte, většinou. Ledaže umíte naše jazyky, pak je to jednodušší, protože sinhálština a tamilština jsou naprosto rozdílné řeči. Ale zase: můj bratr pracuje pro sinhálskou organizaci a už získal jejich přízvuk, takže ono to vážně není jednoduché.
Odpovězeno: 14. 12. | 15:31Autor: Miky
Otázka: Když už tam u vás sedí čeští novináři víte něco o České republice?
Michal Arulananathan: Vím, že Česko bylo dříve Československem a že se Slovensko odtrhlo. Teď jsou to dvě země. Co mě zajímá je fotbal, takže vím, že obě země mají velmi dobrý tým a v minulosti na tom byly ve světovém fotbale velmi dobře. Pak znám jméno Martina Navrátilová, to byla vynikající tenistka. Co mě tak napadá měli jste komunismus, takže u vás v zásadě nejsou katolické kostely. Nebo vlastně jsou, ale lidi do nich nechodí. V říjnu tu byl český arcibiskup a to mě překvapilo, že máte arcibiskupy. Já právě myslel, že ne, když u vás lidé nevěří.
