Sarajevo (od našeho zpravodaje) - Už pošestnácté si Bosna a Hercegovina připomíná nejtragičtější epizodu válek, které zachvátily na začátku devadesátých let země bývalé Jugoslávie.
Srebrenická genocida začala v úterý 11. července 1995 poté, co do muslimské enklávy na východě Bosny dorazily jednotky bosenskosrbské armády pod vedením generála Ratka Mladiče.
"Alláh vám nepomůže, Mladič ano," řekl podle svědků bosenskosrbský generál zástupcům muslimské komunity poté, co se s nimi v Srebrenici, bývalém lázeňském městě, poprvé sešel.
Místo, které bylo o dva roky dříve vyhlášeno bezpečnou zónou pod záštitou OSN, poté zažilo sérii masových vražd. Největších, jaké od konce druhé světové války Evropa poznala.
Bosenskosrbští vojáci zmasakrovali na osm tisíc muslimských mužů a chlapců. Zabíjeli i ženy a děti, docházelo také ke znásilňování.
Dnes je masakr ve Srebrenici, spolu s blokádou a ostřelováním Sarajeva, hlavní položkou v obžalovacím spisu proti devětašedesátiletému Mladičovi, kterého srbská policie zatkla a předala do Haagu do rukou Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY).
Do Srebrenice pěšky
Těsně před příchodem Srbů opustilo město asi 15 tisíc lidí. Vydali se přes horské hřebeny směrem k bosenským pozicím. Cestou je ostřelovali Mladičovi vojáci.
Dodnes všichni vědí, kudy přesně muslimové utíkali. Po jejich stopách se letos vydalo zhruba 6000 poutníků.
Od sedmého ročníku Srebrenického mírového pochodu je neodradilo ani počasí. Červenec je v Bosně tradičně nejteplejším měsícem v roce. V Sarajevu a okolí o víkendu teploty dosahovaly 35 stupňů Celisa.
Šestnáct let po masakru šli poutníci po stejných cestách, kudy před šestnácti lety utíkali muslimové ze Srebrenice.
"Jsou mezi námi i stovky cizinců. Z USA, Evropy, Asie i Afriky. Po cestě je zajištěné občerstvení a stany," popsal několikadenní pochod jeho organizátor Muhamed Durakovič pro sarajevský list Osvoboďenje.
Cílem pouti byl memoriál v Potočari, kam několikatisícový dav dorazil v neděli večer. Právě tam bude v pondělí pohřbeno dalších 613 obětí genocidy, jejichž ostatky se podařilo identifikovat.
Hledá se 1500 lidí
Náklaďáky s ostatky povražděných Bosňáků vyjely do Srebrenice už v sobotu z města Visoko.
Právě tam sídlí laboratoř Mezinárodní komise pro nezvěstné (ICMP). Zaměstnává vědce, kteří od roku 2001 provedli přes dvacet tisíc testů DNA.
Za pomoci vzorků krve příbuzných se experti snaží identifikovat ostatky, které vyšetřovatelé ještě dnes nalézají rozeseté po celé Bosně a Hercegovině.
ICMP pomohla určit identitu už 6598 nezvěstných obyvatel Srebrenice. Podle generální ředitelky komise příbuzní stále postrádají ostatky dalších 1500 lidí.
Oproti uplynulým letům bude pondělní ceremoniál jiný: Organizátoři úplně zakázali politické projevy. Reagovali tak na přání pozůstalých.
"Už se toho řeklo hodně. To stačí," vysvětlil Camil Durakovič.
