Bělehrad - Srbská vláda nevylučuje, že vyhlášení nezávislosti Kosova zabrání i silou. Tedy vysláním vojáků do provincie.
A to v případě, že vláda kosovských Albánců vyhlásí samostatnost a Evropská unie ji uzná.
Hrozbu zveřejnil srbský ministr pro záležitosti Kosova Dušan Proroković. Ten je zároveň vysoce postaveným členem Srbské demokratické strany, k níž patří i prezident Srbska Vojislav Koštunica.
Ve hře je embargo
"Pokud se kosovští Albánci takto rozhodnou, nebudeme se cítit vázáni žádnými dosavadními dohodami," citoval Prorokoviće deník New York Times.
Podle ministra Bělehrad zvažuje také totální blokádu hranic s Kosovem a uvalení obchodního embarga na provincii, z níž se tehdejší jugoslávská armáda stáhla v červnu 1999 po bombardování silami NATO.
Severoatlantická aliance má nyní v provincii 17 tisíc vojáků.
Organizace spojených národů si stanovila letošní 10. prosinec jako nejzazší datum, do něhož by se měl status Kosova vyřešit.
Vláda kosovských Albánců naznačila, že by ráda jednostranně vyhlásila nezávislost v listopadu po parlamentních volbách. Srbové jsou ale ochotni hovořit nanejvýš o autonomii provincie.
Bushův slib
Bělehrad má oporu v Rusku, které rovněž odmítá samostatnost provincie. Na straně Albánců naopak stojí Spojené státy: George Bush během červnové návštěvy Tirany slíbil nezávislost Kosova.
Evropská unie není zcela jednotná. Pro nezávislost se vyslovila například Itálie. Naopak Řecko, Kypr, Rumunsko i Slovensko mají k takovému řešení výhrady.
Hovoří se o rozdělení Kosova, této variantě se nebrání Rusko. Srbové i Albánci to ale prozatím vylučovali.
