Rakouskem hýbe debata o ochotě či neochotě muslimů integrovat se do rakouské společnosti.
Svým radikálním prohlášením ji odstartovala ministryně vnitra a členka vládní lidové strany Liese Prokopová, když muslimské přistěhovalce přirovnala k "časované bombě".
Prokopová: Muslimové jsou časovanou bombou
"Tuhle časovanou bombu Evropa doposud ignorovala. V jednom musíme mít jasno: Kdo u nás chce žít, musí rovněž projevit ochotu k integraci. V opačném případě tady nemá co hledat," uvedla ministryně.
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Rakousko vyhlíží volební hattrick
- Vepřový konflikt a výprask na zadek
- Haider už není šéfem "své" strany
Její výroky se nelíbí opozičním politikům ani představitelům muslimské komunity. "To jsou rasistické výroky," reagoval podle agentury APA předseda sdružení Islámské mládeže Rakouska Mohamed Mahmoud.
"Co si ministryně představuje pod integrací? My dodržujeme řád státu, chodíme do školy i na univerzitu, učíme se němčinu, pracujeme a platíme daně. Co ještě ministryně chce?" ptal se Mahmoud.
Sám si na svoji otázku vzápětí také odpověděl. "To, co se po muslimech ve skutečnosti chce, je asimilace a tu nemůžeme nikdy připustit," zdůraznil.
Průzkum: Studie proti studii
Ministryně Prokopová přitom vycházela z údajů studie, kterou si ministerstvo vnitra nechalo zpracovat po loňských teroristických útocích v Londýně.
Ze vzorku šesti stovek oslovených muslimů 45 procent vyjádřilo neochotu k integraci. Částečně kvůli náboženským důvodům a kulturním odlišnostem.
Proti výsledkům studie se postavila specialistka z akademie věd pro otázky migrace obyvatelstva Barbara Herzogová-Punzenbergerová, podle které nedávný průzkum Evropské unie na obdobné téma dospěl ke zcela jiným závěrům.
S podobnou studií navíc o pár dnů později přišel také tým socioložky Hilde Weissové z vídeňské univerzity, a výsledek byl opět diametrálně odlišný. Celých 80 procent muslimů je podle jejího zjištění integrace schopných, a hlavně k ní ochotných. Kolem průzkumu se však kupí nejasnosti, například kdo se tohoto průzkumu účastnil.
Přistěhovalci, vděčné téma voleb
Proti "štvavým výrokům" na adresu rakouských muslimů se postavila také opozice, podle které vládnoucí pravice pouze loví nacionalistické hlasy před zářijovými parlamentními volbami.
Totéž si myslí i mluvčí strany Zelených Terezija Stoisitsová: "Prokopová šíří proticizinecky laděnou volební kampaň."
Jedním z kritických bodů rakouské předvolební kampaně je totiž právě postoj jednotlivých stran k získávání občanství, azylovému zákonu či povolení k pobytu.
Výroky ministryně vnitra a výsledky vládního výzkumu jsou tak vodou na mlýn populistických politiků, kterým je třeba šéf rakouských Svobodných Hans Christian Strache. Tím, že současná azylová politika je příliš vstřícná vůči přistěhovalcům, se však netají ani vládní lidovci.
Čtyřicet procent Rakušanů muslimy "nemusí"
Z výsledků vládního průzkumu však zároveň vyplývá, že ani postoje Rakušanů vůči muslimům nejsou právě vstřícné.
Přestože je v Rakousku již od počátku 20. století islám uznávaným náboženstvím, čtyřicet procent dotazovaných přiznalo, že mají vůči muslimům negativní vztah.
Pouhých 12 procent Rakušanů pak uvedlo, že má časté kontakty s muslimy, zatímco plných 80 procent s nimi údajně nemá žádnou osobní zkušenost.
Podle odhadů žije v zemi kolem půl milionu muslimů, tedy téměř šest procent rakouského obyvatelstva. Zhruba sto tisíc pochází z Turecka a tvoří zde po Německu a Francii nejpočetnější tureckou menšinu v Evropě.
