Madrid - Pomníky, plakety, ale i názvy ulic, které oslavují frankistický režim, by měly zmizet ze španělských ulic a náměstí. Hovoří o tom návrh zákona, který připravila vládnoucí Socialistická strana (PSOE) premiéra Josého Luise Zapatera.
Informuje o tom španělský deník El País.
Podle původního návrhu se mělo snímání desek a odstraňování pomníků týkat pouze státních budov. Po konzultacích s nacionalistickými stranami z Katalánska a Baskicka ale půjde o jakékoliv veřejné budovy. Právě proti regionálnímu nacionalismu postupoval Franco nebývale tvrdě.
Kam s církví?
Návrh zákona počítá i s odejmutím státních subvencí nestátním organizacím a soukromníkům, kteří by tak rovněž neučinili. Španělští novináři však poukazují na to, že by se toto opatření mohlo týkat i církve, která má na kostelech mnoho pamětních desek oslavujících členy fašistických falang, kteří padli na frankistické straně v průběhu občanské války v letech 1936 až 1939.
Církev, která byla jednou z opor Francova režimu, je ve Španělsku velmi mocnou institucí a jen málokterá administrativa si ji dovolila rozhněvat. Ke katolictví se hlásí 90 procent Španělů.
Vláda má společně s regionálními institucemi připravit seznam objektů, kterých by se měl návrh zákona týkat. Nepůjde však o objekty "chráněné zákonem z uměleckých či architektonických důvodů".
Valle de los Caídos
Zatím není jasné, co bude s největším monumentem frankistické epochy, takzvaným Údolím padlých (Valle de los Caídos), kde je pohřben nejen sám diktátor Francisco Franco a zakladatel falangy Primo de Rivera, ale také 33 872 padlých z občanské války.
Památník vybudovaný nedaleko Madridu v letech 1940 až 1958 se skládá z monumentálního komplexu budov, nad kterým se tyčí stopadesátimetrový, z daleka viditelný kříž.
Zatím se počítá s tím, že se údolí, kde bude zakázáno pořádání profrankistických demonstrací, změní v připomínku "památky všech zesnulých z občanské války a diktatury, která ji následovala".
Debata o veřejných symbolech frankistické epochy je pouze jednou ze součástí komplexního zákona, který se chce vyrovnat s fašistickou minulostí Španělska.
Zákon má uctít památku zesnulých na obou stranách, zrušit mnohá rozhodnutí frankistických soudů a kompenzovat některé oběti diktatury. Počítá také se znovuotevřením masových hrobů občanské války a s identifikací tisíců těl, která v nich leží.
"(Zákon) poskytne uznání a odškodnění těm, kteří v občanské válce trpěli," cituje agentura Reuters socialistického předsedu dolní komory parlamentu Diega Lópeze Garridu.
Lidovci jsou proti
Proti návrhu zákona ostře vystupuje středopravicová Lidová strana (PP) bývalého premiéra José Maríi Aznara, která je nejsilnější opoziční stranou a v předvolebních průzkumech jen těsně zaostává za vládnoucími socialisty. Parlamentní volby se mají konat v březnu.
"Zapatero přinesl rozdělení, konfrontaci a znovuotevírá rány minulosti," prohlásil pro Reuters generální tajemník strany Ángel Acebes.
O zákonu, který byl v původní podobě vládou schválen již před rokem, má parlament jednat na konci října.
