"Soud zjistil, že hlavním důvodem pro rozhodnutí úřadů byla neschopnost matky řádně se postarat o syna s ohledem na jeho zvláštní potřeby a zranitelnost. Toto odůvodnění však bylo založeno na omezených důkazech," konstatoval štrasburský soud.
"Norské úřady se nesnažily uplatnit rovnováhu mezi zájmy dítěte a jeho biologické rodiny a nebraly ani ohledy na vývoj v rodinném životě matky, především pak na fakt, že se později vdala a porodila druhé dítě, o které se nyní stará," uvedl dále soud.
Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.
Norce Trude Strandové Lobbenové odebraly norské úřady syna krátce po narození v roce 2008. Podle expertky z univerzity v norském Bergenu Marit Skivenesové norská matka předtím žádala v pozdním, šestém měsíci těhotenství o potrat, v září 2008 pak dítě přivedla na svět. Neměla ale kde bydlet, a tak souhlasila s ubytováním v domově pro matky s dětmi. Podle pečovatelek se Strandová Lobbenová o dítě nedokázala náležitě starat a mimo jiné jí muselo být opakovaně připomínáno, že ho má krmit.
Když žena azylový dům po měsíci opustila, úřady rozhodly o odebrání dítěte a později ho předaly do péče pěstounské rodiny. V roce 2012 pěstounská rodina dostala svolení chlapce adoptovat. Matka proti tomuto rozhodnutí protestovala u norských soudů, a když neuspěla, obrátila se na Evropský soud pro lidská práva.
Případ známý jako "Strandová Lobbenová a další versus Norsko" se nakonec dostal před velký senát štrasburského soudu, který dal matce v úterý za pravdu.
Advokát norské vlády Fredrik Sejersted v rozhovoru s norským listem Aftenposten nicméně upozornil, že Evropský soud pro lidská práva zmíněným verdiktem nezrušil předchozí rozhodnutí norských soudů o adopci syna Strandové Lobbenové pěstounskou rodinou ani nenařídil, že by mělo být dítě své biologické matce vráceno.
V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla, a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.
"Rozhodnutí štrasburského soudu vítáme. Dává naději dalším rodinám, které se u Evropského soudu pro lidská práva dovolávají spravedlnosti proti brutálním metodám norských úřadů - ve Štrasburku nyní leží asi 20 dalších žalob na Barnevernet," uvedl po rozhodnutí štrasburského soudu právník Pavel Hasenkopf z Petičního výboru na pomoc rodině Michalákových.
