Soud rozhodnutí o předběžném opatření zdůvodnil obavou, aby se ostatky nemusely přemisťovat vícekrát v případě, že posléze stížnosti rodiny proti exhumaci vyhoví. Deník La Vanguardia zdůraznil, že verdikt nijak nepředjímá konečné rozhodnutí o stížnosti podané rodinou, ale i Frankovou nadací či řádem benediktínů, kteří baziliku v Údolí padlých spravují.
Vláda v reakci na verdikt nejvyššího soudu uvedla, že odloží exhumaci, dokud se "v příštích měsících" nerozhodne o meritu celé věci. Podle deníku El Periódico ale může soudní spor trvat i do příštího roku.
"Dočasné pozastavení samozřejmě nenaznačuje nic o podstatě problému," citoval deník vládní zdroj. Podle něj je vláda přesvědčena, že nejvyšší soud v konečném rozhodnutí exhumaci povolí.
"Dosáhnout cíle je důležitější než to, jak dlouhou cestu musíme v této věci ujít," řekla už v pondělí médiím místopředsedkyně vlády Carmen Calvová. Podle místních médií se úterní verdikt o pozastavení očekával.
Odstranění ostatků generála Franka z Údolí padlých schválila loni vláda premiéra Pedra Sáncheze krátce po svém nástupu do úřadu a poté ji potvrdil i parlament. Letos vláda stanovila termín na 10. června. Ostatky plánovala přemístit na hřbitov Mingorrubio na madridském předměstí El Pardo, kde je pohřbena i Frankova manželka Carmen Polová.
Sánchezova vláda prosadila exhumaci Frankových ostatků proto, že považuje za nedůstojné, aby Franco zůstal pohřben na stejném místě jako téměř 34 tisíc obětí z obou táborů občanské války. Tu pučem s dalšími důstojníky v roce 1936 rozpoutal právě Franco a zemřelo v ní za tři roky půl milionu lidí. Exhumace byla předmětem dlouholetých debat a předchozí pravicová vláda se k ní neměla, ač ji k tomu v roce 2017 vyzval parlament.
Franco, který zemřel v roce 1975, má v zemi stále dost příznivců. Obdivují ho mimo jiné jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil zemi bojů ve druhé světové válce.
Sánchezova vláda původně předpokládala přemístění Frankových ostatků do konce loňského roku. Plán jí ale zkomplikovala rodina, která se exhumaci snaží zabránit soudně. Také ale když ji vláda loni vyzvala k určení nového místa pohřbení ostatků, vybrali potomci rodinnou hrobku v katedrále Panny Marie Almudenské v Madridu. Toto místo vláda odmítla s obavami, aby se katedrála v centru metropole - hojně navštěvovaná i turisty - nestala dějištěm manifestací oslavujících frankistickou diktaturu.
Památník v Údolí padlých nechal postavit asi 50 kilometrů severozápadně od Madridu Franco, slavnostně otevřen byl 1. dubna 1959. Poté, co loni vláda schválila přemístění ostatků, památníku výrazně stoupla návštěvnost. Podle některých zdrojů Franco v památníku ani pohřben být nechtěl a o uložení jeho ostatků v tamní bazilice rozhodla po jeho smrti tehdejší prozatímní vláda.
