Brusel - Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) činila nátlak na členské státy Evropské unie, aby je přiměla změnit zákony ve prospěch rozsáhlého sledování svých občanů. Europoslancům to dopisem sdělil někdejší spolupracovník NSA Edward Snowden.

Ten odstartoval rozsáhlou aféru, když poskytl médiím informace o amerických špionážních praktikách.

Jako příklad zmínil Snowden Německo. "Německo bylo pod tlakem, aby upravilo svůj zákon G-10 podle představ NSA," uvedl Snowden. Zmíněný zákon upravuje zásahy do telekomunikační sítě a odposlechy telefonů. Jako další příklady Snowden zmínil Švédsko, Nizozemsko a z mimoevropských zemí pak Nový Zéland.

"Každý z těchto států obdržel od NSA instrukce, někdy pod záminkou amerického ministerstva obrany či jiných orgánů, jak oslabit právní ochranu komunikace ve svých zemích," napsal Snowden.

Zmíněný dopis je Snowdenovou odpovědí na otázky Evropského parlamentu, který údajné masové odposlechy unijních občanů prošetřuje. Dokument na europarlamentním webu zveřejnil výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

Snowden: Chci žít v EU. USA to ale nedovolí

Snowden, který se nyní před americkou justicí ukrývá v Rusku, také uvedl, že usiluje o azyl v některé unijní zemi. Zároveň ale zdůraznil, že mu někteří poslanci z parlamentů členských zemí řekli, že Spojené státy "nenechají" Evropany politický azyl poskytnout.

Aféra kolem sledovacích aktivit NSA otřásla loni mimo jiné evropskou politickou scénou. Vyšlo najevo, že NSA sledovala internetovou a telefonickou komunikaci nejen milionů Evropanů, ale i státníků, údajně i německé kancléřky Angely Merkelové. Německo i Francie, ale také zástupci EU začali o problematice s americkou administrativou intenzivně jednat.

Americký prezident Barack Obama v souvislosti s aférou přislíbil změnit práci špionážních agentur, USA podle něj již nebudou monitorovat komunikaci hlav států a vlád blízkých spojenců. Oznámil také omezení programu plošného získávání dat o telefonátech Američanů.