Štrasburk - Pokud někdo vycestuje z Evropské unie, aby se v zahraničí připojil k teroristické skupině, bude to trestný čin. Jde o jeden z bodů nové směrnice o boji proti terorismu, kterou ve čtvrtek schválili europoslanci.
Směrnice má pomoci hlavně proti teroristům, kteří se vrací nejčastěji ze Sýrie nebo Iráku. Posvítí si ale i na takzvané "osamělé vlky". Ti páchají útoky bez přímých vazeb na extremistické skupiny.
V členských státech EU tak bude trestným činem i účast na výcviku teroristů nebo veřejná obhajoba terorismu.
Unijní země si navíc budou muset povinně vyměňovat informace o trestních řízeních, která se terorismu týkají.
"Cílem těchto návrhů je zamezit opakování teroristických činů v Evropě, jejichž pachatelé se v řadě případů navracejí ze zahraničních oblastí ovládaných teroristickými organizacemi," vysvětluje český europoslanec za lidovce Tomáš Zdechovský.
"Jsou tu navrženy konkrétní kroky, které mohou reálně v boji s terorismem pomoci," přidává se i europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
Vše odstartovaly pařížské útoky
Vznik nařízení podnítily teroristické útoky v Paříži z předloňského roku, které si vyžádaly celkem 130 obětí. Přestože většinu útoků z posledních let na území EU měl na svědomí jeden člověk, právě pařížská série atentátů představuje propracovanější a rozsáhlý útok. Pachatelů bylo nejméně sedm.
Nedávno Evropou otřásl také případ Tunisana Anise Amriho, který loni v prosinci vjel kamionem do davu lidí na vánočním trhu v Berlíně.
I když ho německá policie měla v hledáčku už dříve, berlínská prokuratura jeho sledování několik měsíců před útokem zastavila. Důvod? Neměla dostatek důkazů, že představuje nebezpečí.
Evropské nařízení by nyní mělo policii umožnit zadržet i takové osoby, u kterých existuje podezření, že by mohly mít co do činění s radikály.
Směrnice se ale netýká jen těch občanů unie, kteří se dali do služeb Islámského státu. Jak upozorňuje europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), měla by dopadnout i na lidi, kteří pomáhají proruským separatistům na východě Ukrajiny.
V rámci nové směrnice přibudou na seznam teroristických činů také kyber a CBRN útoky, tedy útoky chemické, biologické, radiologické a nukleární.
V dnešním hlasování v EP o protiteroristické směrnici budu PRO. Mnohem smysluplnější návrh v boji proti teroristům než směrnice o zbraních.
— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) February 16, 2017
Nařízení se navíc zaměřuje i na podporu obětem terorismu. Ti ihned dostanou pomoc odborníka. Jak podotkl český europoslanec Petr Ježek (ANO), je to vůbec poprvé, kdy nějaký dokument řeší, jak pracovat s oběťmi terorismu.
"Jen popis situace"
Nadšení mezi europoslanci ale mírní Jan Zahradil (ODS). "Směrnice v podstatě popisuje a shrnuje stav, který již nyní v naprosté většině států existuje. EU není organizace postavená na boj s terorismem, takže si spíš myslím, že unie potřebovala vykázat nějakou činnost," řekl Zahradil.
Členské státy mají teď 18 měsíců na to, aby zavedly opatření do svých vlastních právních předpisů.
Europoslanci přijali také opatření, které se týká zpřísnění kontrol při vstupu na území EU a jeho opouštění.
U každého cizince, ale taky u všech občanů unijních zemí, budou úřady zjišťovat, jestli jeho pas nebo doklad totožnosti není v databázi ukradených či ztracených dokladů. Kontrolovat se navíc bude i to, jestli jméno není na seznamu hledaných osob.
