Lublaň/Priština - Slovinské úřady zadržely bývalého vůdce kosovskoalbánských povstalců Ramushe Haradinaje, který byl později i krátce kosovským premiérem. Stalo se tak na základě zatykače, který v roce 2006 vydalo Srbsko, informuje na svém webu prištinský list Koha Ditore.
Srbsko Haradinaje viní z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během ozbrojeného konfliktu v Kosovu koncem 90. let.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ale v první instanci v roce 2008 a následně i v odvolacím řízení v roce 2012 Haradinaje zbavil všech obvinění. Haradinaj, který byl velitelem povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), čelil obžalobě z vražd, pronásledování, znásilňování a krutého zacházení se srbskými, romskými a albánskými civilisty.
Soudci tribunálu osvobozující rozsudek zdůvodnili poukazem na to, že neexistují důkazy, že by se Haradinaj osobně účastnil útoků proti Srbům a jejich spojencům, ani že by se zapojil do zločineckého spiknutí s cílem pronásledovat civilisty a násilně upevňovat moc UÇK.
Podle srbských činitelů byl však výsledek procesu důsledkem zastrašování, jemuž byli vystaveni svědci. Haradinaj, který se před zahájením politické kariéry živil mimo jiné i jako barový vyhazovač, prý zastrašoval svědky, kteří mohli během přelíčení přinést důkazy proti němu.
Srbský prokurátor pro válečné zločiny Vladimir Vukčević bělehradskému listu Informer řekl, že během procesu bylo zabito 19 potenciálních svědků obžaloby.
Drží ho na letišti
Slovinské úřady Haradina ve středu zadržely na letišti v Lublani, když cestoval zpět do Prištiny z návštěvy v Německu. Na letišti podle listu Koha Ditore nyní čeká na rozhodnutí soudu o tom, zda bude opět puštěn, nebo zadržen pro extradiční řízení na základě srbského zatykače.
List rovněž informoval o hněvivé reakci v Kosovu a o posílení bezpečnostních opatření kolem slovinského velvyslanectví v Prištině. Proti zadržení Haradinaje protestují především stoupenci jeho strany Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK).
V kosovské metropoli se mezitím nezávisle konal protest proti vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat zločiny, z jejichž spáchání v letech 1998 a 1999 jsou podezřelí albánští povstalci.
Na jeho vytvoření naléhá Evropská unie a v dubnu s tím vyslovil souhlas kosovský parlament. Tribunál by oficiálně měl mít sídlo v Prištině, ale pracovat bude v Nizozemsku kvůli zajištění ochrany svědků a překládaných důkazů.
Během konfliktu v Kosovu přišlo o život asi 10 tisíc lidí, většinou etnických Albánců, kteří usilovali o nezávislost na Srbsku. Tvrdá srbská ofenziva proti ozbrojeným albánským separatistům, která se ale zvrhla v etnickou čistku, vedla k několikaměsíční intervenci Severoatlantické aliance (NATO), po níž Srbsko o kontrolu nad Kosovem přišlo.
