Nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, který se vzdal své kandidatury na ústavního soudce již před úterním prvním kolem hlasování, neuspěla se svým návrhem na tajnou volbu. Zbylé dvě vládní strany Most-Híd a Slovenská národní strana spolu s opozicí prosadily veřejné hlasování. Poslanci Směru-SD podle médií při čtvrteční volbě odevzdávali například prázdné hlasovací archy, na kterých je kromě kandidátů uvedeno i jméno hlasujícího zákonodárce.
Ústavní soud, který rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou, potřebuje pro řádné fungování alespoň sedm soudců. Kvůli nedostatečnému počtu jeho členů byla činnost soudu ochromena již v roce 2007, tehdy tento stav trval necelý měsíc.
"Parlamentní většina selhala a znemožnila chod základního ústavního orgánu. Otočili se zády k volání veřejnosti po slušnosti i ke snaze obnovit důvěru lidí ve schopnost státu zajistit spravedlnost a rovnost před zákonem," reagoval Kiska na hlasování sněmovny. Dodal, že po návštěvě Ústavního soudu příští týden oznámí svůj další postup, jak zajistit jeho fungování alespoň v provizorním režimu.
V sobotu skončí 12leté funkční období i současné předsedkyni Ústavního soudu Ivettě Macejkové, do jejíž rukou Kiska v roce 2014 v souladu s ústavou složil slib při svém nástupu do prezidentského úřadu. Předsedu Ústavního soudu jmenuje právě hlava státu, Kiska tak může do čela této instituce jmenovat některého ze čtyř zbývajících soudců.
Čtyři soudci Ústavního soudu postačují na vytvoření senátu, který ve tříčlenném složení rozhoduje o stížnostech lidí a firem na porušení jejich ústavních práv. V současnosti má slovenský Ústavní soud čtyři senáty. Soulad zákonů s ústavou nebo volební stížnosti již posuzuje plénum soudu, jehož členy jsou všichni soudci. Na přijetí rozhodnutí v plénu je potřebný souhlas alespoň sedmi soudců.
Předseda menší vládní strany Most-Híd Béla Bugár po čtvrtečním hlasování obvinil Směr-SD, že strana činnost soudu zablokovala. Podle Bugára jsou vztahy v koalici na bodu mrazu. Bugár dříve během dne tvrdil, že koalice se dohodla na podpoře šesti kandidátů, což by hlavě státu umožnilo vybrat tři nové soudce. Fico se jednání prý nezúčastnil a samotné hlasování expremiér nekomentoval.
Nejsilnější opoziční strana Svoboda a solidarita uvedla, že koalice ochromila nejdůležitější soudní instanci v zemi a že základní práva a svobody občanů jsou vážně ohroženy.
Fico dříve v tomto týdnu prohlásil, že měl zájem o post předsedy Ústavního soudu a že nedošlo k dohodě mezi stranami ani s prezidentem Kiskou ohledně budoucích ústavních soudců. Nové ústavní soudce jmenuje prezident ze širšího seznamu kandidátů, který mu předkládá parlament.
Už dříve se Fico vyslovil pro to, aby nové soudce jmenoval až příští prezident, který vzejde z březnových přímých voleb. V nich mezi favority patří místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, kterého podporuje právě Ficova strana. Prezidentu Kiskovi, který podle tisku předem odmítl jmenovat Fica soudcem a který se již neuchází o znovuzvolení, skončí pětiletý mandát v polovině června.
Vzhledem k tomu, že poslanci parlamentu ve dvou kolech nevybrali potřebný počet kandidátů na ústavní soudce, bude se muset konat nová volba. Do ní se budou moci přihlásit také neúspěšní zájemci i Fico. Zároveň tak vzrostla pravděpodobnost, že výběr alespoň části nových ústavních soudců učiní příští hlava státu.
