Balkánský stát je jedním z nemnoha míst v Evropě, která legálně umožňují pěstovat i exportovat marihuanu pro lékařské účely. Svůj právní řád v tomto duchu země upravila v roce 2016, zatím však jen v omezeném rozsahu.
V tuto chvíli je možné legálně vyvážet pouze konopné oleje, extrakty a tinktury. Ty ale podle amerického listu The New York Times představují pouze okolo 30 procent trhu. Zbytek zahrnuje části rostliny, z nichž se mimo jiné vyrábí i jointy ke kouření a jejichž prodej je v zemi stále zakázán.
Natěšení podnikatelé čekají na slibovanou změnu, která měla odstranit i tyto poslední překážky. Původně se hovořilo už o roce 2018. Vláda oznámila, že změní zákony o exportu. Přibyli investoři i licence. Jenže nic víc se zatím nestalo.
Dodatek se zadrhl v parlamentu kvůli obvinění z korupce. Podle opozice bývalý severomakedonský premiér a šéf Sociálnědemokratického svazu (SDSM) Zoran Zaev lukrativní licence přerozdělil mezi své oblíbence.
"Jen v prosinci bylo vydáno deset licencí a panují velké obavy, že pět z nich obdrželi lidé blízcí Zaeovi," tvrdí člen největší opoziční strany v zemi VMRO-DPMNE Orce Gjorgjievski. "Pokud tohle není nepotismus a korupce, pak je možná Medellínský kartel charitativní organizace," dodává s odkazem na zločineckou skupiny z Latinské Ameriky.
Zaevovo okolí to odmítá s tím, že z příbuzných expremiéra získal licenci pouze jeden. Severomakedonský ministr zdravotnictví Venko Filipce potvrdil, že povolení dostal premiérův bratranec. O tom, že by jej obdrželi i Zaeovi přátelé, prý neví. "Získat licenci je jen startovní pozice," uvedl Filipce. "Nikdo na ní nezbohatne. Stojí to obrovské investice a expertizu."
Expremiér Zoran Zaev opustil svou funkci na začátku letošního ledna, aby umožnil hladký průběh předčasných voleb poté, co se členské státy Evropské unie neshodly na zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií. V křesle premiéra i přechodné vlády ho nahradil jeho ministr vnitra Oliver Spasovski. Volby se měly původně konat 12. dubna, kvůli pandemii koronaviru ale byly odloženy.
Vedlejší škody
"Tvrdili každému, že je to obrovská příležitost pro nový průmysl," svěřil se New York Times Zlatko Keskovski, který pracuje pro společnost Pharmacon. Té rozestavěná hala ve Skopje o 178 tisících čtverečních metrech patří. "Říkali, že zákony projdou během pár měsíců. To bylo téměř před dvěma lety," podotýká Keskovski s tím, že je naštvaný, protože jejich projekt je obětí nynějšího politického boje.
Pharmacon už má domluvené i přeshraniční kontrakty se Spojeným královstvím, Německem nebo Polskem. Samotnou stavbu s vysokými zdmi, ostnatým drátem a bezpečnostními kamerami v posledních dnech zdržují opatření vydaná k zastavení šířící se nákazy koronavirem.
"Říkal jsem nedávno svým partnerům, kdyby to nevyšlo s marihuanou, tohle místo by se dalo velmi snadno přeměnit ve věznici," podotýká Keskovski s úsměvem.
Vláda by ráda dodatek parlamentem protlačila už v dubnu. V Severní Makedonii nicméně momentálně platí měsíční nouzový stav vyhlášený kvůli koronavirové pandemii, a hlasování o exportu tak bude pravděpodobně znovu odloženo pro naléhavější záležitosti.
Evropa má konzervativnější trh
V Evropě dosud pěstování a export marihuany pro lékařské účely umožňuje pouze Nizozemsko a Portugalsko. Trh v Evropě zastává vůči marihuaně obecně mnohem konzervativnější postoj, než jaký panuje například v Severní Americe.
Poptávka po lékařské marihuaně nicméně roste jak v České republice, tak zejména v Německu nebo třeba Spojeném království.
Konopí se používá například ke zmírnění symptomů, které doprovázejí závažné choroby. Ulevuje pacientům trpícím třeba roztroušenou sklerózou, Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou.
